Co si pamatuji - ve čtyřech letech jak jsem se topila v Bulharsku, jak jsem se poprvé ve 4 letech zamilovala do bulhar.bubeníka a tu noc ve čtyřech letech, co přišla babička říct, že se narodil brácha - pak hysterák.. pak VELKÉ NIC ..a pak už jak nastoupil Martin Zajíček k nám do třídy a já se zamilovala (7.tř)..hlava mi to nebere je to jak kdybych se narodila až v 7.třídě... NEMÁTE S TÍMTO NĚKDO NĚJAKOU ZKUŠENOST??
Bé át
Někde jsem četla (příliš tomu nerozumím), že se může vyměnit duše. Psala jsi, že si se topila - to je dobrý stav na to, aby se ti dušičky vyměnily a potom dýl se zase prohodily? Jedno z mnoha vysvětlení proč si něco ze svého života nepamatuješ. Pravděpodobně asi vedle.
Já si z dětství nepamatuju vůbec nic, sem tam nějaký útržek něčeho, musím ale poznamenat, že si vybavuji pouze ty negativní.
M.A.U.
» Bé át
..to zní zajímavě, taky jsem četla, že klidně v dospělém těle, když třeba člověk nechce žít, se můžou duše vyměnit.. ..škoda jen, že v tomhle období si semnou rodiče nejvíc hráli, tyhle vzpomínky na NĚ chybí a budou chybět nejvíc.. Negativní bývají asi silnější, tak možná proto...