Člověku se při životohrožující situaci promítne před očima celý život. Pokouší se nalézt odpověď, zda-li se nesetkal s řešením, jehož použití by ho ještě zachránilo.Řešení má člověk spojeno s jeho autorem. Autory většiny základních řešení jsou nejbližší příbuzní, kteří mu je sdělili již v dětství. V životohrožující situaci na autora a řešení tím pádem člověk myslí.Když však přestane bít srdce, ustává přísun okysličené krve k mozku, a tím ke zkreslení myšlení. Je-li člověk znovu přiveden k životu, může si pamatovat své zkreslené myšlení.