Rodičovská láska,neláska... - Diskuze a zkušenosti

kapustnica » Anad 2 az po precteni tveho prispevku, jsem vlastne zjistila, ze i ja mam nejistotu v sobe, spis bych rekla i komplex, ze strany maminky jsem nikdy nebyla pochvalena, vzdy jsem pro ni byla spis, to mne tak jako diteti pripadalo, vecne bremeno, bylo to asi tim, ze mladsi sestra byla od narozeni nemocna, a vice zrejme potrebovala lasku maminky,
za to od tatinka jsem dostavala toho, co se mi nedostavalo od maminky.
Zajimave, vzdy mne rodice oba pomohli jak materialne, v rade, ale i kritizovali.
Sama uz jsem i babickou, a zpetne, kdyz se podivam, tak ja jsem neumela sve city projevit, ikdyz jsem detem zajistila tzv. materialni pomoc, a ne malou, ale takovou tu lasku, jsem projevila vlastne az u mych vnuku.
Dokazala jsem ale, svym detem vzdy rici, mam Vas rada, jsem rada, ceho jste dosahli, ale takove to mazleni, hlazeni, to jsem nikdy neumela projevit.

Im the one » kapustnica souhlasím,s,tím,cos,napsala..


mám,to,stejné,doteď,

nejhorší,je..když,něco,chceš,chceš,pomoci,
a,je,ti,to,vyčteno,že,tak,nějak,"otravuješ".

kapustnica » Im the one znam.. protoze bydlim 500 km od meho syna, telefonuji sporadicky, dceru mam cca 8 km od naseho bytecku... kdyz nezavolam, tak nemam pry o ni zajem, volam jenom bratrovi.. a kdyz zavolam tak se ozve, co chces, co potrebujes.. div ne, co otravujes...tak si vyber... ale ja to beru jako zivot..
potesi mne, kdyz mi syn rekne, hele mohla bys casteji aspon zavolat, to babi, jako moje maminka, volala kazdy den, a ptala se, co je noveho, a jak se nam dari...
Ten zivot je nekdy devcata moc a moc tezky....