prosba o radu ...vztah - Diskuze a zkušenosti

Ruby » player Prý to jde víckrát...maximálně ale třikrát...kdo ví, kdo ví....

Melody Pond Myslím já si, že až s řádným časovým odstupem lze objektivně - tedy z přísně subjektivního pohledu - posoudit intenzitu jednotlivých vztahů a pokusit se o porovnání... Pokud mi někdo zemře, byla to ta největší láska. Pokud frnkne s milenkou, je to šmejd. A když už mně to neba a odejdu já, nebyla to ta pravá láska??? No trochu haluz, ne???

Ruby » funik Rekonvalescence je nezbytná, málokdo si to uvědomí, obzvlášť v mladším věku a pak si neumí vysvětlit, proč to v novém vztahu nefunguje jak má, obviňuje sám sebe, druhého, idealizuje si bývalý vztah, srovnává....všechno špatně, dokud se duše a srdce nezregeneruje, nepustí to člověka citově do hloubky dál...

Najdise.cz » Ruby Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele funik, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Presně tak Ale dobré je mít mezi tím i nějaké ty vztahy nevážné..A hlavně si na tom trvat,hlavně ženy a mladé mají s tímhle potíž

Ruby » Melody Pond Máš pravdu že způsob, důvod rozchodu ovlivní pohled na vztah, teprve s odstupem času můžeš objektivně zhodnotit, za co ten vztah stál. Pokud odejde on nebo Ty ze vztahu, ať už kvůli někomu nebo něčemu jinému, neznehodnocuje to lásku, jen si myslím, že k sobě ti lidé prostě nepatří a předali si, co si předat měli, co jeden druhého měl naučit.

Pokud někdo-koho milujeme-odejde z tohoto světa, hrozí to, že se natolik člověk pocitem, že to byla jediná životní láska zablokuje, že ač by toho určitě ještě schopen byl, tak prostě nemůže, potlačuje to, protože si myslí, že už nikdy nemůže něco podobného s někým jiným prožít . Pomoc může přijít z duchovní sféry, případně terapie, ale musí tomu ten dotyčný věřit a chtít to, nepropadnout fatálnosti.

Pravá láska -co to je-ta doživotní, kterou nic a nikdo nerozdělí? Možná jsem naivní, ale stále věřím, že ano. Je to pevné pouto,nádherné přátelství, soucit,důvěra v sebe, v toho druhého a v přirozený běh života, ať už přinese co chce. Stále ale s vědomím, pocitem, že ten druhý je...jak jsi jednou moc hezky napsala v některém příspěvku...tvůj člověk a Ty jeho.

Ruby » Sem.miš Hnm...no právě...láska se prostě nedá naočkovat, ta buď je nebo není. Nad tím se nepřemýšlí. To člověk ví, cítí... je o tom vnitřně přesvědčen, je v klidu, je si jistý svou láskou.

Melody Pond » Ruby Tak...já už mám celkem dost najeto...hi...nějak jsem dospěla k závěru, že asi tak jako neni možný se dohodnout kterej guláš je dokonalej, ve vztahu podstatně záleží i na vůli partnerů...v tom smyslu jako že ta osudová láska nemá nikde nálepku "made in Eden" a nedá se ani stopro určit, jestli jí prožíváš zrovna teď... Možná že Osudová Láska neni ta, kdy se zachvěje země a slyšíš hudbu sfér...možná je to ta, kdy toho...svýho člověka přikreješ když jdeš v noci čurat, nebo mu uděláš kávu po obědě, i když frflal, že čína je málo ostrá... Možná je ta osudová jen prostě to, že to jde, bejt vedle sebe...jen tak...

Ruby » Melody Pond není to o dokonalosti, ale právě o té obyčejnosti, kterou spolu "jen tak" den po dni sdílíte a rádi...