Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Víte něco o červu-Olgoj Chorchoj - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Víte něco o červu-Olgoj Chorchoj
05.09.2010 - 20:14
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele P.Ketas, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele P.Ketas, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Víte něco o červu-Olgoj Chorchoj
Jako dítě jsem četl o tomto červu a od té doby žádné zprávy o tomto červu už jsem nečetl ani neslyšel.Vím jen že měl žít v mongolské poušti Gobi.
05.09.2010 - 20:31
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Miluška111, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
NAŠLA JSEM NA NETU:
Někteří zoologové si myslí, že by se mohlo jednat o jeden z druhů z čeledi scinkovitých[zdroj?] – někteří z nich jsou jen málo podobní plazům, např. australský scink uťatý, jehož hlava i ocas jsou jen málo rozeznatelné od těla. Ovšem scinci mají bez výjimky nožky, zatímco všechna svědectví o olgojovi poukazují na tělo bez končetin.
Bývá popisován jako hladký živočich připomínající přerostlou žížalu nebo také tlusté střevo naplněné krví. Dosahuje údajně délky 0,5 až 1,5 metru délky.[1] Někteří pro popis jeho zevnějšku používají také výraz „šiška salámu“. Dle výpovědí dokáže člověka usmrtit na vzdálenost až šesti metrů.[1] Při útoku se jeho narůžovělá barva změní v rudou, jeho přední část těla se vztyčí a celkově velmi ztmavne.
Objevuje se jen v červnu a červenci, nejteplejším období roku, kdy se zahrabává do písku nebo zalézá do děr. Při pohybu se neplazí dopředu, ale koulí se do strany, jakoby zametal, a zanechává tak charakteristickou stopu.
Jedna verze tvrdí, že olgoj používá pro útok elektřinu, kterou generuje ve svém těle, a poté pomocí výboje zasáhne svůj cíl. Druhá verze spočívá v tom, že olgoj má na svém těle vak, nebo lépe bublinu, kterou v případě potřeby naplní jedem, který vytváří pomocí složek své potravy, a rychlým smrštěním bubliny naplněné jedem dojde k jejímu protržení a vystříknutí jedu na cíl. Složení jedu je dostatečně silné na to, aby zabilo dospělého člověka po několika vteřinách kontaktu s pokožkou.[zdroj?]
[editovat] Setkání a pátrání
Ač existují svědectví několika očitých svědků a mnoho legend o tomto pouštním červu, jeho existence je velmi pochybná.
Žádný z vědců tohoto mytického tvora nikdy neviděl[zdroj?], ale víra v něj je mezi Mongoly silná a někteří jsou přesvědčeni, že se nejedná o zvíře, ale o nadpřirozenou bytost, a tak se bojí jeho jméno jen vyslovit.[1] Svědectví jsou údajně téměř shodná, tudíž nelze možnost existence zcela jednoznačně popřít.
Údajně jsou známy situace, kde pastevci vyprávějí o svém setkání s olgojem. Jeden takový příběh popisuje muže, který jednou vstoupil do jurty a viděl tam na zemi ležet olgoje, tak rychle popadl ocelový kotlík na čaj, který se nachází ve většině jurt, olgoje jím přikryl a rychle vytáhl ven před jurtu. Kotlík ovšem téměř okamžitě zežloutl a jevil známky jako po leptání kyselinou. Ostatně údajně všechny věci, které přišly do přímého kontaktu s olgojem, žloutnou díky působení silného jedu, který je pravděpodobně takového složení, že dokáže leptat i kov. Díky tomuto jevu se v mnoha textech o olgoji objevují informace o tom, že jej přitahuje žlutá barva.[zdroj?]
Pátrat se po olgojovi vydala v roce 1990 česká výprava[1], v červnu 1991 v časopise Fate publikoval Ivan Mackerle článek, kde tvrdí, že olgoj zabíjí elektrickým proudem.
=====
NAŠLA JSEM NA NETU:
Někteří zoologové si myslí, že by se mohlo jednat o jeden z druhů z čeledi scinkovitých[zdroj?] – někteří z nich jsou jen málo podobní plazům, např. australský scink uťatý, jehož hlava i ocas jsou jen málo rozeznatelné od těla. Ovšem scinci mají bez výjimky nožky, zatímco všechna svědectví o olgojovi poukazují na tělo bez končetin.
Bývá popisován jako hladký živočich připomínající přerostlou žížalu nebo také tlusté střevo naplněné krví. Dosahuje údajně délky 0,5 až 1,5 metru délky.[1] Někteří pro popis jeho zevnějšku používají také výraz „šiška salámu“. Dle výpovědí dokáže člověka usmrtit na vzdálenost až šesti metrů.[1] Při útoku se jeho narůžovělá barva změní v rudou, jeho přední část těla se vztyčí a celkově velmi ztmavne.
Objevuje se jen v červnu a červenci, nejteplejším období roku, kdy se zahrabává do písku nebo zalézá do děr. Při pohybu se neplazí dopředu, ale koulí se do strany, jakoby zametal, a zanechává tak charakteristickou stopu.
Jedna verze tvrdí, že olgoj používá pro útok elektřinu, kterou generuje ve svém těle, a poté pomocí výboje zasáhne svůj cíl. Druhá verze spočívá v tom, že olgoj má na svém těle vak, nebo lépe bublinu, kterou v případě potřeby naplní jedem, který vytváří pomocí složek své potravy, a rychlým smrštěním bubliny naplněné jedem dojde k jejímu protržení a vystříknutí jedu na cíl. Složení jedu je dostatečně silné na to, aby zabilo dospělého člověka po několika vteřinách kontaktu s pokožkou.[zdroj?]
[editovat] Setkání a pátrání
Ač existují svědectví několika očitých svědků a mnoho legend o tomto pouštním červu, jeho existence je velmi pochybná.
Žádný z vědců tohoto mytického tvora nikdy neviděl[zdroj?], ale víra v něj je mezi Mongoly silná a někteří jsou přesvědčeni, že se nejedná o zvíře, ale o nadpřirozenou bytost, a tak se bojí jeho jméno jen vyslovit.[1] Svědectví jsou údajně téměř shodná, tudíž nelze možnost existence zcela jednoznačně popřít.
Údajně jsou známy situace, kde pastevci vyprávějí o svém setkání s olgojem. Jeden takový příběh popisuje muže, který jednou vstoupil do jurty a viděl tam na zemi ležet olgoje, tak rychle popadl ocelový kotlík na čaj, který se nachází ve většině jurt, olgoje jím přikryl a rychle vytáhl ven před jurtu. Kotlík ovšem téměř okamžitě zežloutl a jevil známky jako po leptání kyselinou. Ostatně údajně všechny věci, které přišly do přímého kontaktu s olgojem, žloutnou díky působení silného jedu, který je pravděpodobně takového složení, že dokáže leptat i kov. Díky tomuto jevu se v mnoha textech o olgoji objevují informace o tom, že jej přitahuje žlutá barva.[zdroj?]
Pátrat se po olgojovi vydala v roce 1990 česká výprava[1], v červnu 1991 v časopise Fate publikoval Ivan Mackerle článek, kde tvrdí, že olgoj zabíjí elektrickým proudem.
07.09.2010 - 00:18
| Filtr
Luminon
Přesně tak, zpráv je vůbec tak málo a novinky žádné, že jde docela dobře zvážit jestli nejde jen o folklór.
Vůbec se neříká čím se Olgoj živí, na poušti toho stejně moc není, nic velkého tam nepřežije tím že nebude nic dělat a masožravci musí každou noc shánět potravu.
Mám taky své zdroje a ty na toto téma neříkají vůbec nic. Podle nich je třeba Yeti vzácný druh himalájského medvěda, který rád chodí po zadních. Ale o červovi nic.
Červi téhle velikosti se na souši nevyskytují, jen v mořích. Ono být velký, měkký a bezobratlý se nehodí do extrémního a suchého prostředí, jakým poušť je. Všechna tahle havěť spoléhá na vlhko a sliz, malou velikost nebo nadnášení vodou.
Už i ten fiktivní červ z Herbertovy série Duna je řádně opancéřovaný a žije z exotermických (ohnivých) reakcí v žaludku.
Kdepak klasický červ na poušti.
Vůbec se neříká čím se Olgoj živí, na poušti toho stejně moc není, nic velkého tam nepřežije tím že nebude nic dělat a masožravci musí každou noc shánět potravu.
Mám taky své zdroje a ty na toto téma neříkají vůbec nic. Podle nich je třeba Yeti vzácný druh himalájského medvěda, který rád chodí po zadních. Ale o červovi nic.
Červi téhle velikosti se na souši nevyskytují, jen v mořích. Ono být velký, měkký a bezobratlý se nehodí do extrémního a suchého prostředí, jakým poušť je. Všechna tahle havěť spoléhá na vlhko a sliz, malou velikost nebo nadnášení vodou.
Už i ten fiktivní červ z Herbertovy série Duna je řádně opancéřovaný a žije z exotermických (ohnivých) reakcí v žaludku.
Kdepak klasický červ na poušti.
07.09.2010 - 14:34
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Tichý smích, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
jůů toho mám asi v hlavě
=====
jůů toho mám asi v hlavě
© 2007-2024 Najdise.cz