Pohádky většinou končí slovy...a žili spolu šťastně až do smrti...Děti už nejsme, aspoň podle občanky :-) a stejně tomu zřejmě podvědomě stále věříme...hledáme, nacházíme, ztrácíme a znovu... To se schválně dětem říká, aby s důvěrou šli spát, klidně spát, že se dům probouzí a ta kráska procitá, zatím spí tam dál, spí tam v růžích...(hezká píseň )A co ta vzájemná důvěra v partnerském vztahu? Myslím tu bezmeznou, neuchopitelnou důvěru...Je to něco, bez čeho vztah nemůže fungovat nebo to jde i bez ní, prostě věřit, nezabývat maličkostmi, které tak nějak nesedí, hodit je za hlavu, nepátrat...?
karamelan
» Melody Pond
dobře si to napsala, důvěra je fakt podstatná, a nikdy se nezaobírám pochybnostmi co kdyby....je to lepší, kdyby chtěl utéct nebo něco provézt tak to udělá i kdyby já nevím co, takže žiju tím co je a basta...
Melody Pond
» karamelan
No stejně oba někdy uděláme nějakou bejkárnu nebo zrovna nebudem mít náladu, ale taková jakási základní důvěra ve vztahu být musí, jinak to není vztah logicky - myslím já si... A ty pohádky...no o tom se pak dá licitovat, že...