Pohádky většinou končí slovy...a žili spolu šťastně až do smrti...Děti už nejsme, aspoň podle občanky :-) a stejně tomu zřejmě podvědomě stále věříme...hledáme, nacházíme, ztrácíme a znovu... To se schválně dětem říká, aby s důvěrou šli spát, klidně spát, že se dům probouzí a ta kráska procitá, zatím spí tam dál, spí tam v růžích...(hezká píseň )A co ta vzájemná důvěra v partnerském vztahu? Myslím tu bezmeznou, neuchopitelnou důvěru...Je to něco, bez čeho vztah nemůže fungovat nebo to jde i bez ní, prostě věřit, nezabývat maličkostmi, které tak nějak nesedí, hodit je za hlavu, nepátrat...?
miluška medvídková
Důvěřuj, ale prověřuj, se říká. Snažím se věřit, ale taky někdy zapochybuju, když mám depku, říkám si, co z toho vlastně má, že by měl rád jen mě. Pak otravuju klasicky - a máš mě rád.... Jenže co, má-li to tak být, tak to skončí a basta, tak proč se trápit.
Najdise.cz
» miluška medvídkováSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
No to je právě to - když někdo někoho miluje, tak nemusí mít důvod. Takže je prostě zbytečné se ptát, co z toho vlastně má. Někdy vůbec nic - jen je s Tebou šťastný. A to je pocit k nezaplacení. A nejde zdůvodnit.