Kdy začneme přemýšlet o přítomnosti Boha a andělů? - Diskuze a zkušenosti

Ilon spí s měsícem Ano.

Háňa* Já o existenci svého Anděla nikdy nepřemýšlela. Odjakživa vím, že ho mám a nijak se nad tím nepozastavuji. Prostě to tak je

lenyška a prosí nejen ti,co věří v jejich přítomnost,ale i ti ostatní-jen to nepřiznaj

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele josefinka1, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
přítomnost andělu a boha cítím dávno

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele lednacek1, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
já nejsem vedený ke křesťanství,ale věřím v něj svým způsobem i v anděly.Když jsem těžce onemocněl,obracel jsem se k němu duchem a prosil,aby se mi zlepšil stav.Tehdy to bylo u mně za tři minuty dvanáct s mým zdravím a moc mu děkuji i andělům

Eva » Mipaju

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tohle opravdu není pravda.

elis23 Tak bůh je vlastně všude kolem (i v nás). Svoje andílky u sebe cítím prakticky stále. Já s tím teda problém nemám. Ovšem boha jako takového nenazývám Bůh ale "Absolutno".....

Nuna Ano,k tomu opravdu lidé mají tendence. I zarytý bezvěrec se v nouzi největší k Bohu obrací.
Ale se skutečnou vírou to nemá co dělat. Je to jen berlička,jakási náhražka. Neschopnost či nemohoucnost řešit věci sami v sobě.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Myslím si, že utrpení s tím nemá co společného. Spíš - když nějak člověk v tom, co činí a jak žije nevidí smysl, tak hledá... ten smysl a přichází na to, jak "je nám pomáháno shůry" ( s rezervou )

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ***, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
v utrpení člověk prosí, ale často ani neví koho ;). K tomuto spíš dojde taknějak až když je na to ten správný čas... Je to dané jeho vnímavostí, schopností dát si věci co se dějou kolem nějak dohromady.

Elatka Anděli považuju za samozřejmost odjakživa. V Boha uvěřím, až za mnou přijde a podá mi ruku, jelikož ani duše, ani andělé ani vyšší duchovní průvodci mi nikdy existenci boha nepotvrdili.

player Já začnu po obědě.

miluška medvídková přemýšlím pořád o tvém dotazu, musím ti dát za pravdu, asi je to tak, že si je uvědomíme až v nějakém srabu, utrpení, smutku, kdy se k nim začneme obracet. Taky jsem začala věřit až po smutných událostech v rodině a už si bez nich neumím život představit.

vrabčáček Vzdy se to stane, až když nám je nejhůř, male děti jsou na tom lépe - ty mají ještě s chopnosti mluvi t s anděli, skřítky a vílami ...

Sosna zvlčelý Většinou je to tak, jak zde pravíš.
Ale znám člověka, který vždy věřil. A myslím, že velmi upřímně. Ale jednou toho na něho bylo tak moc, že o svoji víru přišel, zřekl se jí, přestal věřit v Boha, natož v anděly...
Nepřestal kupodivu věřit zcela. Věří v sebe. A pak v dobro. Jen to již nikdy nechce spojovat se slovem Bůh.
A je to dobrý člověk. A to je hlavní.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak nějak cítím,že se kolem něco děje pořád a třeba,když se mi něco podaří,tak nějak vždycky intuitivně mrknu na nebe a řeknu dík.

Cagey Musim s politovanim rict, ze ja taky zacala verit, az kdyz jsem byla totalne v pr* fyzicky i psychicky...myslim, ze to je asi jediny zpusob, jak nekoho primet zamyslet se nad sebou, zivotem a tak...kdo veri aniz by se mu stalo neco "spatneho", tak toho obdivuji...to musi byt cisti a pozitivni lide, kt nepotrebovali zadne dukazy a proste to citili...