si půjčím od GURURU tento termín a cituju z jeho diskuze://Syndrom "Pojdˇ blíž - jdi pryč!" Trpí jím lidé,kteří mají fóbii z "uvázání se".Je to averze k závazku kombinovaná s touhou být uznáván/a příslušníky opačného pohlaví. Lidé,mající tuto tendenci jsou rozpolcení touhou po intimitě,ale zároveň strachem z ní. Bojí se toho,že budou opuštěni i pohlceni. Vydávají při tom oba signály najednou: "Pojď blíž . jdi pryč" - nebo: "Neopouštěj mě - nepřisvojuj si mě.Líbí se mi jak jsi blízko,ale nesvazuj mě!" Tato myšlenka vnáší do vztahu nejistotu a chaoz. Začne vítězit opatrnost.Oba se z ní začnou vinit. Hledají se chyby na partnerovi. To je začátek konce.//ráda bych si to tu s vámi trochu rozebrala, pokud máte zkušenost.čím myslíte, že to může být způsobeno? a jde to třeba nějak uchopit astrologicky?
Jyotis
Hele, jak jsem psala u Guruuru. Jsem kočka. Nebojím se, nejsem rozpolcená.
Nechci být uvázána, jen občas sdílet..a občas sama, jako polodivoké zvíře.
Nevzniká chaos, když to druhý pochopí.
Takže manžel to pochopil,částečně mu to bylo metaforicky vysvětleno. Trochu se tomu směje, ale neuráží se... Je taky svobodomyslný. Já bych to nedramatizovala.
Když je člověk citlivý na energii druhých, tak docela upřímně má někdy problém, proč by měl sdílet něco v čem je mu momentálně nepříjemně..ale taky z toho nedělám závěry.
Jindy jsem zase unavená třeba já a ráda se u někoho "přihřeju" Jen žádná sdílecí agrese..