Už to bude 2 roky, co jsem se zamiloval, vim, že to co cítím, je skutečné ... Osoba, do které jsem se zamiloval, mě nikdy nedokázala odmítnout, ale také mi říct ano, zpočátku jsem doufal, že když tomu nechám čas, tak že na ni zapomenu, nezapomněl, takže asi rok jsem žil v přesvědčení, že když počkám, tak se třeba něco změní, změnilo se něco, ze začátku ke mě asi nic necítila, teď už ano tím jsem si jistý, ale teď už se do toho přidala další osoba, třetí osoba, která se do ní stejně jako já zamilovala, oba nás má ráda a ani jednoho nedokáže odmítnout a já nevím co mám dělat, nevím jak se mám chovat, jestli jí mám nechat v klidu se rozhodnout a nebo se o ni neustále snažit, jediný co v tuhle chvíli vím, že na ni jen tak nedokážu zapomenout ... Pocit beznaděje a samoty, který mám mě začíná přivádět k šílenctví ... Prosím vás o radu ...
Pokud ji milujes, tak pro ni chces to nejlepsi, nemam pravdu? Takze ano, samozrejme chapu, ze ji chces, respektive chces s ni sdilet zivot, tahle potreba je hodne silna a pokud neni uspokojovana, citis, jakoby te to uvnitr trhalo na kusy... nicmene na prvnim miste by mela byt cista laska, takova, aby jste oba byli stastni a pokud mozno vas vztah nebranil nicemu "vetsimu". Zkus se na vasi situaci podivat s nadhledem, je mozne, ze spolu byste byli stastni, je ale stejne tak mozne, ze v opacnem pripade byste dosli stesti kazdy zvlast a predesli tak rade problemu. Neni zahodne o nekoho usilovat za kazdaou cenu... o tom laska neni, tohle je prosty chtic. Mel bys usmernit sve touhy, vyckat, zamyslet se rozumem ale predevsim srdcem a rozhodnout se podle nej.
!gby
Neznam te, ale... paklize tady pises, ze jsi zoufaly, ztracis viru v zivot a popadas beznadeji a silenstvi.. mozna by bylo lepsi pustit ji... a jit dal, hledat stesti jinde, protoze tohle muze byt beh na dlouhou trat, kdy cil je v nedohlednu a nejsou tady zadne zaruky ci jistoty a tys v podstate jeste ani nevybehl z boxu a uz jsi u konce s dechem...