jsem jak v začarovaném kruhu , zamilovala jsem se do fajn kluka a byli jsme spolu rok jenže jsem už v půlce toho zjistila že to táhne s jinejma a já slepice jsem to nechala být a odpustila pak mě stejně dal košem na valentýna ted chce jen kamaradství ale nechápe že já tak nemůžu že mě to bolí pořád tvrdí jak chce být kamarad ale nevnímá mě , neposlouchá připadám si jak když mluvím do dubu myslí si jak to pro mě musí být hračka že on už to má taky zmáknutý dávno už má svou holku ale mě sepořád nechce vzdát jako kamaradky a pořád slyším hezké sliby slova, a tak ale přitom realita je lhostejnost ale asi ho mám pořád tak ráda že se tím trapím nevím co dělat, mám pocit že todle trápení nikdy neskončí
laku
to trápení neskončí, dokud ho ty sama neukončíš. Dokud budeš skákat, jak on píská, tak s tebou bude pořád cvičit.Pro něj je to hra, ale i na hru musí být dva. Dovolí si k tobě, jen to, co mu dovolíš Ty sama.