Chtěla bych se s vámi podělit o příběh s mojí diplomovou prací, milí z najdise.Už od samého začátku se mi nedaří. Začla jsem strašně pozdě, protože mi moje vedoucí nejdřív zapomněla objednat zkušební organismy, pak si privodila úraz a dlouho nebyla ve škole. Když už jsem v laboratoři konečně začla, nechtěly mi zkušební organismy růst a dalších 14 dní jsem ztratila čekáním. Špatně se mi psala teorie, neměla jsem s od čeho odpíchnout a čas letěl. Minulý víkend jsem se konečně rozepsala, za dva jsem napsala víc jak půlku, i tak obrovský zoufalství, protože do odevzdání zbývalo pět dní. Začla jsem se smiřovat, že teda za rok... Pak jsem se ale zařekla, že to musím stihnout, i za cenu, že bych měla požádat děkana o odklad.Předevčírem se mi zdál sen, ve kterém mě dva muži při cestě do školy přepadli a jeden mi probodl břicho nožem. Jestli jsem umřela nebo ne, už si nepamatuju. Včera ráno jsem šla do školy svoje dílo konzultovat a pak věci nabraly nový rozměr.Nejdřív vedoucí s proděkanem dohodla, že bych ten odklad mohla dostat, i bez oficiální žádosti. Odpoledne přišel email, že paní, která u nás ve škole váže diplomky má v pátek dovolenou a že je máme nosit až následující týden. Dnes příšla zpráva od děkana, že se termín odevzdání prací posouvá o tři dny později...A teď k věci, proč tohle všechno píšu. Myslíte si, že by ten sen o mé vlastní vraždě mohl znamenat, že všechno špatné skončilo a v nejbližší budoucnosti nemusím očekávat žádné podpásovky??Přijde mi zvláštní, že se všechno najednou z ničeho nic obrátilo takhle pěkně v můj prospěch... Teď už jsem totiž přesvědčená, že to všechno zvládnu.
hajounek
» celebrita
No jednou, asi před deseti lety, jsem u nás v Rousínově převedla přes cestu jednu snad stoletou babičku. Moc mi děkovala a řekla, že za to mám jeden schod do nebe... No myslíš, že je to ono?
Já sem spíš lumpík , tak vážně nevím čím dobrým jsem to mohla vykompenzovat...