Našla jsem kámen - znamení? - Diskuze a zkušenosti

Siraels Nádhera-jako připravený k otesání. Podobný kámen má na svém hrobě básník Fr.Halas,prý byl zvyklý u něj psávat své básně. Třeba "Já se tam vrátím" -nádhera Znáš????

miluška medvídková » Siraels ne, neznám, ale tenhle měl takovou sílu, ležel nahoře na zorané půdě, vedle něho srdce a byly ty kameny naprosto čisté, na rozdíl od druhých.

Siraels » miluška medvídková http://ld.johanesville.net/halas-04…

miluška medvídková » Siraels jo,jo báseň znám, je moc krásná, ale kámen s ní jsem neviděla.

Siraels » miluška medvídková Bylo to vyfocené v nějakém almanachu- hrob Fr.Halase v Kunštátě a tam ten kámen. Že na něm psával své básně a přál si jej mít u hrobu. Dívala jsem se do knihovny a hledala ten almanach,ale ne a ne jej najít...

miluška medvídková » Siraels taky mám ráda zajímavé nápisy,


Živote náš, tak krásný napohled,
jak lehce ztratíš za jediné ráno,
co klopotně získáváš tolik let.
Francesco Petrarca (1304-1374)

V tom kruhu nebes, který spíná kolébku i hrob,
nepozná nikdo začátek i konec dob,
a nepoví ti žádný filozof,
odkud jsme přišli a kam zajdem beze stop.
---
Zde spočívá Puškin. Bujně ved si,
když slavil s láskami a s múzou námluvy.
Dobrotu nedělal - a v hloubi duše přeci
byl dobrý člověk, pánbůh ví.
Alexandr Sergejevič Puškin (1799-1837): Můj epitaf

Člověk jsem, než člověk pohyne,
ve své lůno zas země přivine.
Zajme, promění a v postavě jiné
matka má, země, zas mě vydá.
Karl Hynek Mácha (1810-1836): Máj

Toť konejšivá smrt, pro kterou dá se žíti,
cíl všeho života, jediná naděje,
která jak elixír v nás navou sílu nítí,

že jdeme do noci, byť srdce slabé je.
Charles Pierre Baudelaire (1821-1867)

Já půjdu tam,
kam všechny pokolení odešla.
A lesy budou stále v slunci snít,
a řeky dřímat v lesku bílých hvězd.
Julius Zeyer (1841-1901)

Na hroby se snáší noční šeď,
je třeba odejít ze hřbitova,
jdu usmířen a přece - hleď,
vzývám tvoji duši znova:
Ty, jež sídlíš v boží záři slavné,
přimluv se za něho i za mne.
Paul Verlaine (1844-1896)

Toť prosté je, že zatlačili oči.
Toť prosté je, že umíráček zněl.
I hrob že vykopali. Je prosté vše
a smrt je nejprostší. Kdy sije, nevíš,
a náhle sklízí. Toť prosté je,
že vykopali tehdy hrob
a v hrobě leží mladý muž.
Fráňa Šrámek (1870-1956): Básníkův hrob

Co je na člověku nejsilnějšího a nejjemnějšího, to má v duši křídla.
Josef Čapek (1887-1945): Kulhavý poutník


Byli jsme dva. Dva na vše -
Na lásku, na život, na boj i bolest.
I na hodiny štěstí.
Dva na výhry i prohry.
Na život a na smrt… dva!
Karel Čapek (1890-1938)

Každý opravdový příběh končí smrtí.
Ernest Hemingway (1898-1961)

Hřbitovy jsou všude nejkrásnější…
Konstantin Biebl (1898-1951)

Dnes je má těžká hodina.
Chlapecké srdce mi zemřelo a sám je v rakvi vynáším,
a zemřelým trpě, trpím i tím,
které mi v prsou se roditi počíná.
Dnes je má těžká hodina.
Jedno srdce jsem pohřbil a druhé ještě nemám…
Jiří Wolker (1900-1924): Těžká hodina

Jen jednou člověku je určeno
být světem v tomto světě!
Jen jednou!
Cesta skončí se
branou smrti nikdo neprojde
zpět k návratu.
Jan Šnobr (1901-1989)