Strach z rozchodu - Diskuze a zkušenosti

jitkakoc Když se s ním nechceš rozejít tak proč bys to dělala? Nad tím uvažuj až budeš mít pocit, že ti to něco pozitivního přinese. Pracuj na sobě, když pochybuješ o jeho lásce k tobě, pochybuješ asi o sobě, o tom, že jsi dost dobrá, abys mu stačila. Je to všechno složité, já mám tohle za sebou a nejen to. Hlavně to nedělej jako já, nemlč a nepřecházej všechno. On by si tě sice nemohl vynachválit jak jsi tolerantní oproti přítelkyním a manželkám kamarádů, ale ty bys byla vnitřně strašně nešťastná a utrápená. Pak už je těžké to zlomit, obrátit, vysvětlit, že nejsi šťastná, když podle něj nemáš proč nebýt. Všechno řeš, od maličkostí, klidným jemným způsobem podrž sebe samu, tak jako bys podržela svého přítele, kdyby potřeboval. Nedávej nikomu přednost sama před sebou, pro mě tohle znělo vždy sobecky a doplatila jsem na to. Tak to nefunguje, když upřednostníš jeho potřeby před svými pocity, pak mu jasně dáváš signál, že on má větší cenu než ty a to se pak krásně vrátí v tom, že se tak k tobě ten člověk začne chovat. Promiň, asi jsem to moc rozvedla, protože se v tom stále plácám...