Co vy a věk, máte potřebu si někdy nějaký ten rok ubrat?
Stalo se vám už někdy, že jste se s někým seznámili a on si ubíral roky? Asi před měsícem jsem se seznámila s jedním mužem, který mi říkal, že je mu 50 let, ale ejhle před týdnem jsem zjistila, že je mu 56 let.Bohužel se mi tohle stalo již v minulém vztahu.Tehdy mi to přítel vysvětlil takto: "kdybych Ti řekl hned kolik mi je let, tak mě odmítneš, ale takhle mám alespoň nějakou šanci."Jasně,starší chlapi, pokud jsou ještě v nějakém postavení hledají mladší parnerky,tak to asi vždy bylo, je a bude. Ale i já mám přeci právo vědět kolik mu je opravdu let a podle toho se rozhodnout, zda do vztahu s takovým věkovým rozdílem chci nebo ne.Přijde mi to pěkně nefér , jít na to metodou viz- můj bývalý- když mě začne mít ráda, tak nad tím věkem pak mávne rukou. Kam jsme to dopracovali. To si mám na první schůzce nechat předložit občanku s rodným listem?
Triniti111
Já rozhodně tu potřebu nemám. Chlapi i ženský mi občas hádají i o desítku let míň, jako třeba tento víkend, no těší mě to, ale je mi to jedno. Jsem šťastná, tak jak jsem. Zajímavé je, že lidi kolem mne často nadávají na svůj věk a představují si, jak by to vypadalo, kdyby teď byli mladší. Vždycky mě u toho napadá, jakpak by se jim představovalo, že by byli starší? Kdyby si tohle lidi představovali, tak by pak nenadávali na svůj současný věk.
Triniti111
» Clanci
Mladá? Pro některé ale už taky ne . To je právě ono. Takhle o duševním věku by se mohlo hovořit. Ten si nikdo snad ani ubrat nemůže.