Sklony k lhaní, podvádění - Diskuze a zkušenosti

Háňa* Vidím sklon k lhaní a podvádění jednoznačně v pocitu dotyčného, že partnerovi nemůže říct pravdu - tj. určitou nesvobodu - prostě se chce vyhnout hodnocení, kritizování, omezování, protože ví, že by kritizován, hodnocen a omezován byl. Tak si pravdu vylepší tak, aby prošla.
Takže, pokud někdo kritizuje druhého za lhaní, měl by se zamyslet spíš nad sebou - jek se k němu chová. Jestli jako partner nebo jako vychovatel nebo dokonce soudce.

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele shakti11, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ne ne, není to tak vždy. Někdo prostě lže a vymýšlí si nesmyslné historky, do nichž se někdy i celkem zamotá ne proto, že by nemohl říct pravdu, ale proto, že chce vypadat lepší, schopnější - bohužel často ne před druhým, vždyť podle toho každý neposuzuje, ale sám před sebou. Zřejmě sám o sobě pochybuje a to nezmění "sebedokonalejší" partner, tam musí člověk začít sám u sebe...

Háňa* » shakti11 Ano - i tak se to dá postavit, pokud si nechci přiznat, že mám na tom podíl.

Pokud chce někdo přede mnou vypadat lepší, schopnější, zřejmě cítí, že takový, jaký je, mi nestačí

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele shakti11, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ale to je přeci jeho problém, že mu to nestačí, ne? Nikdo přece nemá za potřebí se snažit vypadat lepší - a jak říkám, sám před sebou. Nikdo další o to nestojí. Někteří lidé se takto chovají téměř chorobně, všude, doma, v práci, mezi přáteli..., leckdy si ani sami nepamatují, co kde kdy komu jak řekli..
Že by se setkávali pouze s lidmi, u kterých cítí, že by jim nestačilo být takoví, jací skutečně jsou?
Pak je to zase jejich lekce, naučit se vážit si sám sebe.

Flamenca » Háňa* Asi je to složitější, každopádně tam asi chybí důvěra v toho druhého, že by byl schopný tu pravdu "unést". Než být zahrnován výčitkami, raději zalžu a můžu si to odůvodnit i tím, že je to vlastně i pro dobro partnera - co oči nevidí, to srdce nebolí. To jsou ale lidi, kteří nelžou z principu. Dále jsou ale lidi, kteří ať mají partnera jakéhokoliv (odsuzujícího či neodsuzujícího), prostě pojedou v tom lhaní a podvádění furt pryč. Třeba to takto měli v rodině, vyrostli v takovém prostředí, kde jakákoliv morálka a pravidla byly těžce "out"...Je pak těžké takového člověka nesoudit, vždyť každý má za svůj život a za to jak ho vede zodpovědnost.

Pak jsou případy například sňatkových podvodníků, kteří to asi opravdu dělají jako sport a navíc s vidinou obohacení. Další kategorií jsou baronové Prášilové, kterým možná realita přijde k uzoufání nudná, tak si semtam něco "přilepší, přikoření"...aniž by asi chtěli apriori ublížit.

Ruby » Háňa* Tohle je ve většině případů naprostá pravda. Dokážeš se do pocitů druhých vžít.
Příkladem jsou vztahy rodič-dítě, tam je tento model bohužel hodně častým. Ve vztazích tomu nebývá jinak.
Je ale i tak pár jedinců, kteří jsou chroničtí lháři, kteří z nějakého mě neznámého důvodu mají potřebu lhár naprosto ve všem a nemůžeš jim věřit ani nos mezi očima. Nemám takové lidi kolem sebe, ale pár jsem jich měla možnost poznat. Připadají mi spíš jako exhibicionisti, blázni.

Háňa* » Ruby Tak jasně, ale blázni nejsou zase nějak většinoví.
Nakonec, existuje i nemoc - bájná lhavost, za kterou dotyčný opravdu nemůže. Měla jsem takovou kamarádku. Vyprávěla Ti příběhy, které se vůbec nestaly, ale ona vlastně nelhala - to se jí nějak zrodilo v hlavě a sama tomu věřila - zřejmě nějaká porucha v rozlišování snů a skutečnosti.

ardente » Háňa* aj ja som poznala jednu takú...to je riadna haluz,čo tá dokázala za balalájky vymyslieť