zdravím všechny.nemám problém,spíš si potřebuji tak veřejně zapolemizovat a třeba si vzít k srdci něčí názor.těm,kteří mě znají je známá má rodinná situace,ostatním to může být jedno.jde o jinou věc i když stejnou.minulý rok jsem začala spolupracovat s jedním známým.pomáhala jsem mu v jeho obchodě,docela se mu začalo dařit i díky mě,byli jsme spokojení.hlavně já.manžela to začalo štvát,že se mi daří tak začal vymýšlet nesmyslné žárlivecké scény.došlo i k tomu,že známému rozkopl braku.na podzim známý odjel služebně do zahraničí,s podnikáním dočasně skončil.tím pádem i já.netrvalo to asi ani měsíc a manžel přišel s tím,že jeden kolega potřebuje výpomoc v zahradnictví.tak jsem tam zašla a občas mu prostě pomůžu.jenže znovu nastaly problémy.lidi samozdřejmě vidí,že tam chodím.ano chodím tam i když nepracuji,tak jednou dvakrát do týdne si popovídat jen tak,nezávazně.což jiní nevidí a nevědí.manžel opět dělá scény.minule na mě řval,že se stydí v práci a podobně.říkám mu,víš co,sám víš jak to je,lidi můžeš mít u zadku.jenže už ho začínám mít plné zuby.věčně slyšet,že jsem děvka mě nebaví.jednou se naštvu a prostě udělám to,co on mi podsouvá.myslím,že asi hned zítra....
tojapepa
Helo pokud chceš zahnout tak určítě ne z trucu s toho nic nemáš a pocit satisfakce za chvíli vyšumí jen ty budeš moci říci tak to je ten můj paroháč.Pokud je žárlivý už jsem jednou psal a kolega to také tak popsal je to jeho vnitřní pocit podle sebe soudím tebe tak se zaměř na jeho aktyvity a možná se budeš divit a potom příjde ta správná chvíle.Také jsem trochu žárlil v mládí a dnes si myslím že je to nepotřebné a zbytečné.A nadávat do děvek své ženě kterou třeba já miluji bych asi nedokázal není to můj styl a ani se to nehodí.Tak zvaž?Neodrazuji tě od tvého prvotního rozhodnutí třeba ti to dá větší sebevědomí ale neprozrazuj byl by to asi průser čau