zdravím všechny.nemám problém,spíš si potřebuji tak veřejně zapolemizovat a třeba si vzít k srdci něčí názor.těm,kteří mě znají je známá má rodinná situace,ostatním to může být jedno.jde o jinou věc i když stejnou.minulý rok jsem začala spolupracovat s jedním známým.pomáhala jsem mu v jeho obchodě,docela se mu začalo dařit i díky mě,byli jsme spokojení.hlavně já.manžela to začalo štvát,že se mi daří tak začal vymýšlet nesmyslné žárlivecké scény.došlo i k tomu,že známému rozkopl braku.na podzim známý odjel služebně do zahraničí,s podnikáním dočasně skončil.tím pádem i já.netrvalo to asi ani měsíc a manžel přišel s tím,že jeden kolega potřebuje výpomoc v zahradnictví.tak jsem tam zašla a občas mu prostě pomůžu.jenže znovu nastaly problémy.lidi samozdřejmě vidí,že tam chodím.ano chodím tam i když nepracuji,tak jednou dvakrát do týdne si popovídat jen tak,nezávazně.což jiní nevidí a nevědí.manžel opět dělá scény.minule na mě řval,že se stydí v práci a podobně.říkám mu,víš co,sám víš jak to je,lidi můžeš mít u zadku.jenže už ho začínám mít plné zuby.věčně slyšet,že jsem děvka mě nebaví.jednou se naštvu a prostě udělám to,co on mi podsouvá.myslím,že asi hned zítra....
Hustokrutě obscénní Morti
...tak já jen napíšu svojí zkušenost...páč jaksi...já tak stejně věřím jen na to co si člověk opravdu odžije. Udělej co cejtíš...ale to co cejtíš opravdu "celou svojí bytostí"...abysis pak nakonec nevyčítala něco ve smyslu "sakra, tak zahnula sem jen z trucu, nic to nevyřešilo a jako bonus mám černý svědomí"....