Tesik
Musim říct, že mě příjemně překvapil a hned dvakrát. Jednak převálcováním Avatara v oscarový sklizni (vyhrát to Avatar, ztrácím veškerej respekt vůči filmovým kritikům) a překonáním očekávání "dalšího válečnýho filmu". Kathryn Bigelow nám nenabízí lineární příběh s pečlivě vystavěnou dějovou linií, neprovádí nás akčními frontovými boji hrdinných vojáků a nevede nás ke katarznímu konci. Naopak - nabízí mozaiku každodenních úkolů a všedního fungování pyrotechniků ve vyprahlým Iráku, kde se dlooouho nemusí dít vůbec nic a pak v minutě může nevinně vyhlížející prodavač ukončit životy všech na scéně – nedostatek akce, čekání, nejistota, nejasný nepřítel, to je to, co dolýhá na psychiku nejvíc, co udržuje vojáky v neustálým napětí...a ano, taky může způsobit závislost na adrenalinu takových situací. To vše je nám předkládáno umně, až dokumentární formou za pomoci ruční kamery a rychlých sledů záběrů, který vzbuzujou dojem několika pozorovatelů scény a je místy doprovázený naléhavou, temnou hodbou, která udržuje dojem tlaku a napětí. Dalo by se o tom napsat hodně, lepší je to zhlídnout :).