Preruseni emocniho pouta?? - Diskuze a zkušenosti

Tyna_Tynka ano, domnívám se, že je to dost pravděpodobně možné

ten druhý Tě třeba nechce pustit, nebo to může být taková "poslední zkouška" - jestli se toho pouta opravdu dokážeš zbavit atd.
stalo se mi to už taky, že když jsem si v sobě něco konečně srovnala, co se někoho týkalo, odpustila atd. atd., tak jsem ho náhle třeba potkala - takové poslední prověření - může to být "tečka" a opravdové osvobození (přičemž pak už k němu cítíš jen opravdovou lásku, která nesvazuje), ale může Tě to stáhnout zpátky, to je právě to prověření...

Tyna_Tynka No jo no, jenže pokud to cítíš tak, že ses kvůli němu už natrápila dost a že Ti bere energii atd. tak to ještě nejspíš není ono - totiž trápíš se, jen když to sama dovolíš, a že Ti bere energii, to je také jen když to sama dovolíš a je tam svázanost, když je tam svoboda dáváš jen Lásku a ta cirkuluje, nevyčerpá se. Nejde o to to "vydržet", to je jak to nějak "přetrpět" či co, ale jde o vnitřní rozhodnutí a vyrovnání v sobě samé. A jestli to tak skutečně je prověřuje vlastně každá situace týkající se toho dotyčného, ke které se dostaneš. Ještě to asi bude chtít zapracovat.

Ajuse » Tyna_Tynka V tom pripade uz vazne nevim jak. Opravdu jsem si myslela, ze to mam za sebou. Takze se mam proste rozhodnout a ten pocit se naucit?

Tyna_Tynka » Ajuse Těžko se to vysvětluje, ale pouze "naučit" to určitě nevystihuje. Je to jako když se učíš třeba na kole - pořád to není ono, není a není, až najednou jedeš. Není to jen o naučení se, i když Tě bude deset osob učit, jak na kolo a bude Ti to slovně popisovat, ještě potřebuješ "něco navíc", abys toho opravdu dosáhla. Je to naprosté vyrovnání, odpuštění, už žádný pocit křivdy vůči tomu druhému (viz. "už mě natrápil dost"), pochopení a puštění to, všechno, ať se stalo cokoli a přání mu jen to nejlepší, být uvnitř naprosto v klidu, co se něj týče... Nevím, jak to lépe vysvětlit. Dokud tam není tohle, tak to ještě není hotové. Pak ať on bude dělat cokoli, ty už budeš v klidu, budeš chápat, budeš cítit jen smír. Tak to mám alespoň já, i když ještě mám u všech taky co k dopilování, u někoho víc u někoho míň.

Ajuse » Tyna_Tynka Mela jsem napsat uz jsem se kvuli nemu natrapila dost, ne uz me natrapil dost. To je ale slovickareni. Opravdu vuci nemu necitim zadnou zast nebo negaci. Ale ano, duvod proc chci odstrihnout emocni pouta je protoze proste on se porad vraci jako bumerang. Zapomenu, tak se mi pripomene. A ja uz nechci. Ja potrebuju jit dal. Ja uz jsem pochopila a opravdu mu z celeho srdce preju jenom to nejlepsi. Narazim az v odstavci, kde pises o naprosteho klidu, kco se nej tyce. Toho zatim nejsem schopna. A nevim, jak se k tomu dopracovat, protoze porad a neustale se v tom pitvat a hledat vinu v sobe uz me nebavi.

Tyna_Tynka » Ajuse Vím, že se to zdá jako slovíčkaření, ale někdy i v tom to je vidět. Je jedno jestli "už mě natrápil dost" nebo "už jsem se kvůli němu natrápila dost" - pořád je tam KVŮLI NĚMU, to už "pak" říkat nebudeš. A pak už se nebude vracet jako bumerang, nebo i kdyby ano, nebude Tě to zneklidňovat, budeš to s ním mít vyřešené a cítit pořád to samé.
Ale nemusíš to vůbec lámat přes koleno přece, přesně jak píše eau. Ono se to vytříbí, zapracování na vztazích a vlastně hlavně na sobě samém je proces. A myslím, že je jasné, že celoživotní a ještě víc... A samozřejmě snažit se stále Tě jenom šlechtí a je to pro každého velmi potřebné. Avšak nedělat nic až přes moc, to není ono (to píšu obecně).

Tyna_Tynka » Ajuse To je to "něco navíc", to, co Ti už nikdo druhý úplně přesně nedokáže říct. Ptej se sebe, svého nitra, jak to udělat, aby mu bylo dobře.
Tobě se nikdy nestalo, žes byla třeba na někoho naštvaná a najednou Ti došlo: "Ty jo, proč já jsem vlastně naštvaná?", a spadlo to z Tebe a už jsi žádné naštvání najednou necítila a bylas volná? Takhle přesně to jde udělat se všemi špatnými pocity, alespoň pro začátek. Pak najednou začneš zjišťovat, že už je vůbec nepotřebuješ, a pak skoro jako bys přestala umět být naštvaná atd. atd. a další věci. Ale ze dne na den bych to alespoň já určitě nedokázala, ale snažit se, to ano. Akorát zas ne přes moc, jak jsem psala, vynucovat něco ani sám na sobě nemá cenu. Má to "zapadnout", nedá se přeskakovat.