Včera jsem si přečetla, že obvykle děláme chybu, že se snažíme zalíbit nebo prosadit místo toho, abychom vyciťovali spojení mezi lidmi /a nejen jimi/, když máme zájem, aby nás lidi brali.Když se chceme zalíbit a zároveň si uchovat soukromí, tj. nesdílet to naše, což je obvyklý případ, tak to vypadá uměle a spíš to odpuzuje, zatímco když změníme stanovisko a snažíme se vycítit spojení, tak jsme vnímáni jako příjemní empatičtí lidé, kteří díky tomu získávají i smysl pro správnou míru i prostředky.
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele josefinka1, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
asi vcítit se do toho člověka-opravdově a ze srdíčka a potom to musí být i poznat, že to není jenom potřeba prdelkování..... máš pravdu.
Jyotis
» josefinka1
Mně na tom zaujalo to "vyciťování spojení", to je méně invazivní než vcítění se. Jednak vcítění často neumíme, a pak je projektivní, jednak to může být moc "vlezlé", druhý může intuitivně cítit náš tlak a zavřít se. To vyciťování spojení je někde na cestě, opírá se o to společné, nesnaží se nutně člověk "poznat", nechává mu volnost a přitom mu podává ruku. To se mi líbí.
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele melanie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Kdybych chtěla, tak bych byla ochotna vyciťit spojení mezi mým šefem a mnou(což chtěl on).
On by měl dnes rozvedené manželství, a já na krku nechutného mužského, ale milionáře.