že je něco mezi nebem a zemí.V mém životě jsem prožila něco jako vyslyšení.Byla jsem hodně nemocná a nešťastná.Možná,že bych tady dnes už nebyla kdyby mé modlidby nebyly vyslyšeny.Tou dobou jsem měla 4letého syna a tak se mi zdálo,že přeci ještě nemůžu odejít vždyť potřeboval mámu.Modlila jsem se k Bohu každičký večer a vedle mě v postýlce spinkal můj syn.V televizi na Nově měl pořad psychotronik p. Kříž který podle písma uměl určit nemoc.Já teda napsala.Jednou ráno jsem zapla televizi a p.Kříž z velkého koše vytáhl můj dopis a četl.Můžu Vám říct,že se mi slzy štěstí stékaly po tváři.Tomuto človíčku a jeho energii vděčím za to že dnes jsem tady a jsem moc šťastná a můj syn má stále svou mámu.A taky ještě někdo byl se mnou ten který naslouchal mým modlitbám.
miluška medvídková
To je moc dobře, že jsi se uzdravila a jsi šťastná. Já se o tom přesvědčuji každou chvíli, že je s námi stále někdo, kdo nás miluje takové, jací jsme, pomáhá nám překonávat obtíže, hledat cestu. A také moc děkuji andělům. Třeba zrovna včera, byla jsem dost nabuzená z pracáku, ale den šel dál a najednou byl večer, manžel pořád nejel a hodinu a půl mi nebral mobil, jel z Prahy domů. Začla jsem se o něho tak strašně bát a prosila jsem, že už budu spokojená se vším, co mám, že není podstatné, jestli mám práci, hlavně, když jsme zdraví a jak jsem se modlila, zazvonil telefon. Děkuji stále všemu, co je.