Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
kniha Čtyři dohody - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
kniha Čtyři dohody
17.01.2010 - 19:49
sunny5
kniha Čtyři dohody
ahojte, nedávno jsem si koupila Čtyři dohody. Ještě nejsem na konci. Nějak nechápu druhou dohodu. Píše se o tom, že nemáme nic brát osobně, že nás to osvobodí. Jenže, jak se mám zachovat v případě, že mě zradí třeba kamarádka? Mám to přejít, odpustit. Říct si, ona to tak nemyslela, jen jedná podle své dohody? TAk si říkám, jestli pak nebudu za hlupáka.Jak to chápete vy?
17.01.2010 - 19:51
| Filtr
gastina
Neříkej si jak budeš vypadat když tě někdo zradí...zradí ona tebe a ne ty ji tak o co jde navíc čtyři dohody jsou myslím tak přehledná kniha ,že když si tu kapitolu přečteš ještě jednou není možná abys to nepochopila
17.01.2010 - 19:56
| Filtr
gastina
napovím ti ,když ti někdo řekne" skoč do studny " skočíš..? asi né když to nebudeš brát osobně...když ti někdo řekne "jsi blbá" jsi...? nejsi, protože si to myslí ten co ti to řekl a nejsi tím co ti řekl...samozřejmě když to nevezmeš osobně
17.01.2010 - 19:57
| Filtr
sunny5
» gastina
víš asi je to hloupý, ale pořád řeším, jestli by bylo správné přátelství zachraňovat, nebo jít dál svou cestou...
to co cítím já, je to, že bych šla dál (teda za předpokladu, že by šlo o něco vážného), ale na druhou stranu si říkám, jestli jsem se duševně někam posunula...
to co cítím já, je to, že bych šla dál (teda za předpokladu, že by šlo o něco vážného), ale na druhou stranu si říkám, jestli jsem se duševně někam posunula...
18.01.2010 - 11:16
| Filtr
Ajuse
Co presne si mam predstavit pod pojmem ´´zradila me kamaradka´´? Nebylo to pouze prehnanym ocekavanim? Nebylo to tim, ze jsi od ni cekala vice nez ona ti byla schopna dat?
18.01.2010 - 12:30
| Filtr
miluška medvídková
hezky vysvětleno na vesmírných lidech:
Bereme to osobně, protože souhlasíme s čímkoliv, co se řekne. Jakmile souhlasíme, prostupuje nás jed, a jsme v pasti snu pekla. To, co nás do ní zavedlo, nazýváme osobní důležitost. Osobní důležitost neboli braní věcí osobně je maximální výraz sobectví, protože vychází z domněnky, že všechno se tyká „nás“. V průběhu naší výchovy - našeho ochočování - se učíme brát všechno osobně. Myslíme si, že jsme za všechno zodpovědní. My, my, vždycky my!
Ale nic, co jiní lidé dělají, nedělají kvůli nám. Dělají to kvůli sobě. Všichni lidé žijí ve vlastních snech, ve vlastní mysli; nacházejí se ve zcela odlišném světě, než je ten, v němž žijeme my. Když si vezmeme něco osobně, činíme tak na základě předpokladu, že ostatní vědí, co je v našem světě, a pokoušíme se vnutit jejich světu náš svět.
I když se nějaká situace jeví jako osobní, i když nás jiní přímo urážejí, nemá to s námi nic společného. To, co říkají, co dělají a názory, které vyjadřují, je v souladu s dohodami v jejich myslích. Jejich názory pocházejí z naprogramování, kterého se jim dostalo v průběhu ochočování.
Vyjádří-li někdo před námi svůj názor a řekne: „Hele, zdá se mi, že jsi přibral,“ neberme to osobně, protože je pravdou, že se ten člověk zabývá vlastními pocity a názory. Pokouší se nám poslat jed a budeme-li si to brát osobně, pak se k nám jed dostane a stane se naším. Pojímání věcí osobním způsobem z nás učiní snadnou kořist těchto predátorů, černých mágů. Mohou snadno upoutat naši pozornost jedním nepatrným názorem a pak do nás cpát jakýkoliv jed. A protože si to bereme osobně, skočíme jim na to.
Spolkneme všechno jejich emocionální svinstvo, a to se pak stane naším svinstvem. Pokud to však nebereme osobně, jsme imunní i uprostřed pekla. Imunita vůči jedu uprostřed pekla je darem této dohody.
Když si bereme věci osobně, cítíme se uražení a naší reakcí je obrana našich názorů, což vede ke konfliktům. Z něčeho nepatrného uděláme velkou aféru, protože cítíme potřebu mít pravdu a dát ostatním najevo, že se mýlí. Snažíme se pak jiné přesvědčit tím, že prezentujeme své názory. Ale cokoliv cítíme a děláme je jen projekcí našeho osobního snu, odrazem našich vlastních dohod. To, co říkáme a děláme a názory, které máme, jsou v souladu s dohodami, které jsme uzavřeli - a tyto názory s námi nemají nic společného.
Bereme to osobně, protože souhlasíme s čímkoliv, co se řekne. Jakmile souhlasíme, prostupuje nás jed, a jsme v pasti snu pekla. To, co nás do ní zavedlo, nazýváme osobní důležitost. Osobní důležitost neboli braní věcí osobně je maximální výraz sobectví, protože vychází z domněnky, že všechno se tyká „nás“. V průběhu naší výchovy - našeho ochočování - se učíme brát všechno osobně. Myslíme si, že jsme za všechno zodpovědní. My, my, vždycky my!
Ale nic, co jiní lidé dělají, nedělají kvůli nám. Dělají to kvůli sobě. Všichni lidé žijí ve vlastních snech, ve vlastní mysli; nacházejí se ve zcela odlišném světě, než je ten, v němž žijeme my. Když si vezmeme něco osobně, činíme tak na základě předpokladu, že ostatní vědí, co je v našem světě, a pokoušíme se vnutit jejich světu náš svět.
I když se nějaká situace jeví jako osobní, i když nás jiní přímo urážejí, nemá to s námi nic společného. To, co říkají, co dělají a názory, které vyjadřují, je v souladu s dohodami v jejich myslích. Jejich názory pocházejí z naprogramování, kterého se jim dostalo v průběhu ochočování.
Vyjádří-li někdo před námi svůj názor a řekne: „Hele, zdá se mi, že jsi přibral,“ neberme to osobně, protože je pravdou, že se ten člověk zabývá vlastními pocity a názory. Pokouší se nám poslat jed a budeme-li si to brát osobně, pak se k nám jed dostane a stane se naším. Pojímání věcí osobním způsobem z nás učiní snadnou kořist těchto predátorů, černých mágů. Mohou snadno upoutat naši pozornost jedním nepatrným názorem a pak do nás cpát jakýkoliv jed. A protože si to bereme osobně, skočíme jim na to.
Spolkneme všechno jejich emocionální svinstvo, a to se pak stane naším svinstvem. Pokud to však nebereme osobně, jsme imunní i uprostřed pekla. Imunita vůči jedu uprostřed pekla je darem této dohody.
Když si bereme věci osobně, cítíme se uražení a naší reakcí je obrana našich názorů, což vede ke konfliktům. Z něčeho nepatrného uděláme velkou aféru, protože cítíme potřebu mít pravdu a dát ostatním najevo, že se mýlí. Snažíme se pak jiné přesvědčit tím, že prezentujeme své názory. Ale cokoliv cítíme a děláme je jen projekcí našeho osobního snu, odrazem našich vlastních dohod. To, co říkáme a děláme a názory, které máme, jsou v souladu s dohodami, které jsme uzavřeli - a tyto názory s námi nemají nic společného.
18.01.2010 - 13:02
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele VečerniceIva, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jeden známý mi jednou řekl, když jsem zorganizovala trochu nepovedené sezení více lidí, abych si přečetla třetí dohodu. Kdysi jsem
tu knihu četla celou, ale nepamatovala jsem si nic a tak jsem šla do knihkupectví, abych tam tu třetí dohodu našla a stejně nevim jak to myslel
=====
Jeden známý mi jednou řekl, když jsem zorganizovala trochu nepovedené sezení více lidí, abych si přečetla třetí dohodu. Kdysi jsem
tu knihu četla celou, ale nepamatovala jsem si nic a tak jsem šla do knihkupectví, abych tam tu třetí dohodu našla a stejně nevim jak to myslel
© 2007-2024 Najdise.cz