Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Domácí štěstí ? Aneb proč vztahy ztroskotávají??? - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Domácí štěstí ? Aneb proč vztahy ztroskotávají???
27.12.2009 - 20:31
Siraels
Domácí štěstí ? Aneb proč vztahy ztroskotávají???
Proč naše partnerské vztahy ztroskotávají? (v průměru každé druhé manželství u nás v republice končí rozvodem,ovšem i předmanželské vztahy často spějí k předčasnému zániku). Na počátku to bývají "velké lásky",které ke konci přerostou v určitou formu přátelství (v lepším případě)nebou mohou vyústit až v celkové znechucení či averzi.(v extrémním případě to bylo zachyceno ve známém filmu "Válka Roseových" s M.Douglasem v hlavní roli).Jaké jsou příčiny? Jednu z příčin bych viděla v tom,že každý vztah se vyvíjí (tedy,že časem prochází proměnami,jakýmisi "vztahovými evolucemi).Psychologové často poukazují na skutečnost,že čerstvě zamilovaný člověk se projevuje velmi iracionálně a je jakoby "láskou zfetovaný". Tento interval trvá individuálně dlouhou dobu a pravděpodobně je za něj zodpovědný endorfin a "hormon štěstí" serotonin.Jakmile tato etapa pomine,následuje "vystřízlivěný" a s ním spjatá určitá "vztahová kocovina". Dalším faktem je,že teprve v průběhu vývoje vztahu můžeme blíže poznat partnerovy slabé stránky (-a on samozřejmě zase ty naše),které v začátcích vztahu nevidíme nebo je ani vidět nechceme,či je dokonce vědomě potlačujeme. I samotné charakterové a osobnostní vlastnosti mají tendenci se časem prohlubovat (spořivost může přejít v lakotu,"puntičkářství" v pedanterii,podezíravost v neúnsnou žárlivost,konzument alkoholu často vyústí v alkoholika). Další příčina může souviset s tím,že máme sklony si v počátcích nového vztahu si svého partnera idealizovat. Tzn,že tomu,kdo se nám líbí fyzicky,přikládáme podvědomě automaticky ty "nejlepší vlastnosti" (a svým způsobem toto platí opačně -tedy,ten,kdo je nám myšlenkově a povahově sympatický se nám jeví i jako fyzicky hezčí)-fenomém subjektivních sympatií. S postupem času pak zjistíme,že partner není takový nežli ten náš "domělý ideál" a přichází etapa "náhlého rozčarování".Tento nedostatek však nesouvisí s chybami partnera,nýbrž s naší vlastní mylnou projekcí -tedy s omylem nás samých.A kde vidíte příčiny Vy??
Stránka:
1 2
27.12.2009 - 20:39
| Filtr
Brid Hopki
Milá kočičko,
si to čtu a můj kocour přišel, mrsknul ocasem a spadl papír z konferenčního stolku a když ho otočím, je tu napsáno:
děti modrého paprsku, modré hvězdy, děti ráje (orli)
tak to by vám chtěl vzkázat Angelo
si to čtu a můj kocour přišel, mrsknul ocasem a spadl papír z konferenčního stolku a když ho otočím, je tu napsáno:
děti modrého paprsku, modré hvězdy, děti ráje (orli)
tak to by vám chtěl vzkázat Angelo
27.12.2009 - 20:41
| Filtr
bojka-new
Lidé jsou k sobě málo otevření a občas nosí masky.Pak s postupem času spolu málo komunikují a pomale se vytrácí mezi něma Láska a už jen výtězí majetnictví vůči druhé osobě...
27.12.2009 - 20:49
| Filtr
už zase ocelová žena
» bojka-new
Taky vidím, že otevřenost, snad obava, že se druhý dozví něco, co nechci a maska je dnes spolu s neúctou a majetnictvím, špatnou komunikací a nepochopením druhého častý problém ve vztahu a lidé nechtějí problémy řešit, jednodušší je prostě odejít ...
A kde je láska...?
A kde je láska...?
27.12.2009 - 20:51
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele spimajim, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak tedy dám slovo "do pranice" a schválně se na to zkusím podívat z úplně jiné strany, než jsem činila dosud.
Kde je psáno, že vztah musí vydržet celý život?
Kde je psáno, že úspěšný (neztroskotaný) vztah je ten, kde Ti dva spolu vydrží...jak dlouho?...doživotně?...nebo kdo zde určuje tu "normu".....?
Faktem je, že historická tradice ukazuje, že pro většinu lidí je přirozené, že je ten druhý "baví" jen pár let. Tím "baví" myslím, že se nějak vzájemně obohacují. Pak už většinou dochází pouze k tomu, že spolu nějak žijí - často spíše vedle sebe - a jde jim to podle jejich povah tu lépe tu hůře.
Samozřejmě jsou výjimky a samozřejmě tímto může značně zamíchat to "vyvíjení se" o kterém Ty píšeš.
Ale přesto, toto lze pokládat za vcelku běžný model - a lze se domnívat, že běžný byl i v historii, přestože nebylo tolik rozvodů.
Dalším faktem je, že manželství nebo nějaký ekonomický celek coby společné soužití bylo vymyšleno hlavně díky zabezpečení dětí a vzájemného zabezpečení členů rodiny a usnadnění jejich přežití - vždyť v historii žena středního a vyššího stavu k důstojnému životu potřebovala finanční podporu své rodiny, protože pracovat bylo jen pro chudé.
Takže manželství nebo společné soužití stejně nutně NEpředpokládalo celoživotní funkčnost vztahu ve smyslu vzájemné lásky - a v minulosti dokonce méně než dnes, dnes tomu přeci jen někdo věří, že snubák je příslib věčné lásky.
Proč to píšu?
Co kdybychom si zkusili představit, že změníme způsob hodnocení vztahu a nebudem ho poměřovat délkou trvání, ale subjektivním pocitem naplnění.
Takže do vztahu budem vstupovat už s tím, že není důležité, jestli bude životní a jak dlouho potrvá - a dokonce s tím, že pravděpodobně nevydrží celý život, protože tak to většinou je - ale pouze s tím, že je důležité, abychom si vztah užili.
A také s jistým předsevzetím, že až tedy "to" pomine, ať už na jedné straně nebo na obou, nebudem si lhát, podvádět se, zachováme se čestně, nebudem se chovat jako Roseovi, ale zachováme si glanc a rozejdem se jako lidi, kteří spolu zažili něco hezkého.....?
Rozchod nebude "ztroskotání", ale jen ukončení nějaké životní etapy na kterou lze hezky vzpomínat.
Že to nejde?
Opravdu ne?
Není příčinou naší bolesti a Roseovské rozchodové nenávisti při rozpadu vztahu, a pocity krachu když vztah přestane fungovat třeba po pěti letech, právě to, že jsme naprogramováni, že SPRÁVNÉ je, aby to trvalo věčně a běda jak ne!
...ale prosím pěkně: nic netvrdím, jen kladu otázky a předkládám nápady....
=====
Tak tedy dám slovo "do pranice" a schválně se na to zkusím podívat z úplně jiné strany, než jsem činila dosud.
Kde je psáno, že vztah musí vydržet celý život?
Kde je psáno, že úspěšný (neztroskotaný) vztah je ten, kde Ti dva spolu vydrží...jak dlouho?...doživotně?...nebo kdo zde určuje tu "normu".....?
Faktem je, že historická tradice ukazuje, že pro většinu lidí je přirozené, že je ten druhý "baví" jen pár let. Tím "baví" myslím, že se nějak vzájemně obohacují. Pak už většinou dochází pouze k tomu, že spolu nějak žijí - často spíše vedle sebe - a jde jim to podle jejich povah tu lépe tu hůře.
Samozřejmě jsou výjimky a samozřejmě tímto může značně zamíchat to "vyvíjení se" o kterém Ty píšeš.
Ale přesto, toto lze pokládat za vcelku běžný model - a lze se domnívat, že běžný byl i v historii, přestože nebylo tolik rozvodů.
Dalším faktem je, že manželství nebo nějaký ekonomický celek coby společné soužití bylo vymyšleno hlavně díky zabezpečení dětí a vzájemného zabezpečení členů rodiny a usnadnění jejich přežití - vždyť v historii žena středního a vyššího stavu k důstojnému životu potřebovala finanční podporu své rodiny, protože pracovat bylo jen pro chudé.
Takže manželství nebo společné soužití stejně nutně NEpředpokládalo celoživotní funkčnost vztahu ve smyslu vzájemné lásky - a v minulosti dokonce méně než dnes, dnes tomu přeci jen někdo věří, že snubák je příslib věčné lásky.
Proč to píšu?
Co kdybychom si zkusili představit, že změníme způsob hodnocení vztahu a nebudem ho poměřovat délkou trvání, ale subjektivním pocitem naplnění.
Takže do vztahu budem vstupovat už s tím, že není důležité, jestli bude životní a jak dlouho potrvá - a dokonce s tím, že pravděpodobně nevydrží celý život, protože tak to většinou je - ale pouze s tím, že je důležité, abychom si vztah užili.
A také s jistým předsevzetím, že až tedy "to" pomine, ať už na jedné straně nebo na obou, nebudem si lhát, podvádět se, zachováme se čestně, nebudem se chovat jako Roseovi, ale zachováme si glanc a rozejdem se jako lidi, kteří spolu zažili něco hezkého.....?
Rozchod nebude "ztroskotání", ale jen ukončení nějaké životní etapy na kterou lze hezky vzpomínat.
Že to nejde?
Opravdu ne?
Není příčinou naší bolesti a Roseovské rozchodové nenávisti při rozpadu vztahu, a pocity krachu když vztah přestane fungovat třeba po pěti letech, právě to, že jsme naprogramováni, že SPRÁVNÉ je, aby to trvalo věčně a běda jak ne!
...ale prosím pěkně: nic netvrdím, jen kladu otázky a předkládám nápady....
27.12.2009 - 20:57
| Filtr
Siraels
» už zase ocelová žena
Celková stereotypnost někdy vyústí v případ této ukázky http://www.youtube.com/watch/…
Tady je to pojato s ukázkovým Troškovým humorem...
Tady je to pojato s ukázkovým Troškovým humorem...
28.12.2009 - 18:24
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele KOZLÍK, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
můj vztah by nikdy neztroskotal kdyby můj bývalý partner nebyl chronický lhář a nevýhybal se situacím které jsou mu nepříjemné a kdyby se mně občas i zastal takže já za sebe si myslím že je hlavně třeba a by alespoň ti co spolu žijí a milují se byli k sobě upřímní a mohli se jeden na druhého spolehnout jinak tam žádný problém nebyl
=====
můj vztah by nikdy neztroskotal kdyby můj bývalý partner nebyl chronický lhář a nevýhybal se situacím které jsou mu nepříjemné a kdyby se mně občas i zastal takže já za sebe si myslím že je hlavně třeba a by alespoň ti co spolu žijí a milují se byli k sobě upřímní a mohli se jeden na druhého spolehnout jinak tam žádný problém nebyl
30.12.2009 - 15:40
| Filtr
Buddha/2
» spimajim
Tak tohle je zajímavý pohled .
Nedávno tady někdo citoval z Proroka...A nečiňte si z lásky pouta.Jí tomu rozumím podobně,ve vztahu by měla být obsažena i svoboda.A tohle asi bude slovo do pranice,protože si to každý vysvětlí po svém .
Ale vztah,kde je jeden ke druhému připoután z jiných důvodů než dobrovolně-z lásky ,v sobě nutně obsahuje napětí,které se za "správných " okolností projeví destruktivně.
Bohužel tohle žádný rozvodový zákon vyřešit nemůže,jen oddaluje nevyhnutelné. A asi i proto se dnes tolik lidí do manželství nehrne,prostě jsou spolu dokud jsou spolu rádi a pak se mohou bez rozvodových komplikací rozejít.
můj subjektivní pohled,kamenujte mě
Nedávno tady někdo citoval z Proroka...A nečiňte si z lásky pouta.Jí tomu rozumím podobně,ve vztahu by měla být obsažena i svoboda.A tohle asi bude slovo do pranice,protože si to každý vysvětlí po svém .
Ale vztah,kde je jeden ke druhému připoután z jiných důvodů než dobrovolně-z lásky ,v sobě nutně obsahuje napětí,které se za "správných " okolností projeví destruktivně.
Bohužel tohle žádný rozvodový zákon vyřešit nemůže,jen oddaluje nevyhnutelné. A asi i proto se dnes tolik lidí do manželství nehrne,prostě jsou spolu dokud jsou spolu rádi a pak se mohou bez rozvodových komplikací rozejít.
můj subjektivní pohled,kamenujte mě
30.12.2009 - 15:54
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jan.ina, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Zařizujeme si budoucnost podle toho, co nám vyhovuje dnes, nevědouce, zdali nám to bude vyhovovat zítra; děláme si o sobě úsudek, jako bychom byli stále stejní, a přitom se každodenně měníme. Kdo ví, zdali budeme milovat, co milujeme, chtít, co chceme ... zdali probíhající změny tělesné nezmění naši duši a zdali nenalezneme své neštěstí právě v tom, co si zařizujeme pro své štěstí?
Jean-Jacgues Rousseau
=====
Zařizujeme si budoucnost podle toho, co nám vyhovuje dnes, nevědouce, zdali nám to bude vyhovovat zítra; děláme si o sobě úsudek, jako bychom byli stále stejní, a přitom se každodenně měníme. Kdo ví, zdali budeme milovat, co milujeme, chtít, co chceme ... zdali probíhající změny tělesné nezmění naši duši a zdali nenalezneme své neštěstí právě v tom, co si zařizujeme pro své štěstí?
Jean-Jacgues Rousseau
30.12.2009 - 16:00
| Filtr
Najdise.cz
» spimajim
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jan.ina, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
K tomuhle musí člověk "zestárnout".
Současný vztah nechávám plynout...neplánuju, nehodnotím, neřeším...sice nevím, jak dlouho mi tenhle stav užívání vydrží, každopádně nějak nemám potřebu to někam hnát...jenže mám děti, bydlení,práci...bylo by to stejné, kdyby mně bylo o dvacet, pětadvacet míň?...no fakt nevim
=====
K tomuhle musí člověk "zestárnout".
Současný vztah nechávám plynout...neplánuju, nehodnotím, neřeším...sice nevím, jak dlouho mi tenhle stav užívání vydrží, každopádně nějak nemám potřebu to někam hnát...jenže mám děti, bydlení,práci...bylo by to stejné, kdyby mně bylo o dvacet, pětadvacet míň?...no fakt nevim
30.12.2009 - 16:17
| Filtr
miluška medvídková
moc se mi líbí odpověď zde v rubrice poradny guru - téma změna, bylo to nedávno. Přesně to tam popisuje, jak si něco vysníme atd.
30.12.2009 - 16:43
| Filtr
alassea
Myslím,že keby človek vstupoval do vzťahu až ako "hotový" človek,ten čo už je na nejakej tej úrovni /povedzme duchovnej/,že ten si vyberie partnera aj na celý život,dokáže nevlastniť,nepútať,rešpektovať jedinečnosť partnera a takýto dvaja partneri spolu v úcte a vzájomnej pomoci vydržia spolu celý život.Ale-máloktorý z nás vstupuje v mladosti do vzťahu hotový-meníme sa,učíme sa,vzťahy nám pomáhajú obrusovať ego,učiť sa láske,súcitu,úcte...a vzťahy sú najlepším učebným prostriedkom,preto si myslím,že nie je "zlé",keď sa dvaja rozídu a nájdu si iného partnera,ktorý zodpovedá ich ďaľšiemu duch.rozvoju,predstavuje zrova potrebné skúšky.A ako napísala spimajim,aj to je skúška-rozísť sa ako ľudia
30.12.2009 - 17:37
| Filtr
Saly
» alassea
Vzťahy sú viac o učení sa niečo od toho druhého, ako o takej láske ako si ju predstavujeme. Máme očakávania a potreby... ide hlavne naše o potreby. Ak sú uspokojené naše potreby, vzťah funguje. Ak nie sme spokojní, hľadáme ďalej. A keď stretneme niekoho, koho potreby sa dopĺňajú s našimi vzniká spojenie, ktoré má šancu pretrvať. Láska prichádza podľa mňa až vo vzťahu. To čo nás do vzťahu privedie na začiatku, je len príťažlivosť a potreba.
30.12.2009 - 18:04
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Disharmonia je tym vecsia,cim je vecsia priepast medzi realitou a nasim ocakavaním a teda tym co si vysnívame.
Miera nespokojnosti sa meria ako rozdiel toho co je a toho co si vysnívate.Preto cim viacej snívame o nejakom sposobe života,manzelstve ci vlastnostiach partnera,tym viac sa javí neznesitelny partner doma a prazdnejsi vztah s ním.Pretoze kontrastu zidealizovaneho snu realita doma konkurovat nemože.
Problem je teda iba v nasej mysli a nie v tom s kym žijeme a kde žijeme.
=====
Disharmonia je tym vecsia,cim je vecsia priepast medzi realitou a nasim ocakavaním a teda tym co si vysnívame.
Miera nespokojnosti sa meria ako rozdiel toho co je a toho co si vysnívate.Preto cim viacej snívame o nejakom sposobe života,manzelstve ci vlastnostiach partnera,tym viac sa javí neznesitelny partner doma a prazdnejsi vztah s ním.Pretoze kontrastu zidealizovaneho snu realita doma konkurovat nemože.
Problem je teda iba v nasej mysli a nie v tom s kym žijeme a kde žijeme.
30.12.2009 - 18:22
| Filtr
Najdise.cz
» už zase ocelová žena
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele matykor, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
I s dětmi
=====
I s dětmi
30.12.2009 - 18:27
| Filtr
Najdise.cz
» Buddha/2
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tiez suhlasim zo spimajim.Velmi dobry pohlad.
To ako sa pozerame na to vsetko,zaroven urcuje i to ako to vsetko prežívame.Je to o stotožnovaní/nestotožnovaní sa z rolami,co uz spominal namchan.
Ak napr.vnímam niekoho vcetne seba,ako manzela,partnera otca,matku atd.tak uz to samo o sebe predstavuje obmedzenie a preto je sprevadzane vnutornymi napetiami po cely život vo vztahu.Lenze ak vsetkych vnímam ako priatelov,spolupútnikov atd.tak sa situlacia scela mení,pretoze nech som kdekolvek,vzdy sa cítim byt slobodný pretoze som sam sebou.Lenze ak vstupujem s tým,ze toto je moja žena,moje dieťa a ja som ten od koho zavisia atd.tak uz je v tom pocit vlastníctva,osvojovanie,stotožnovanie.Samozrejme ze nic take v skutocnosti nie je,je to len moj vytvor,predstava,ktora ma vsak realny vplyv na to ako sa bude do buducnosti moj vztah vyvíjať.
=====
Tiez suhlasim zo spimajim.Velmi dobry pohlad.
To ako sa pozerame na to vsetko,zaroven urcuje i to ako to vsetko prežívame.Je to o stotožnovaní/nestotožnovaní sa z rolami,co uz spominal namchan.
Ak napr.vnímam niekoho vcetne seba,ako manzela,partnera otca,matku atd.tak uz to samo o sebe predstavuje obmedzenie a preto je sprevadzane vnutornymi napetiami po cely život vo vztahu.Lenze ak vsetkych vnímam ako priatelov,spolupútnikov atd.tak sa situlacia scela mení,pretoze nech som kdekolvek,vzdy sa cítim byt slobodný pretoze som sam sebou.Lenze ak vstupujem s tým,ze toto je moja žena,moje dieťa a ja som ten od koho zavisia atd.tak uz je v tom pocit vlastníctva,osvojovanie,stotožnovanie.Samozrejme ze nic take v skutocnosti nie je,je to len moj vytvor,predstava,ktora ma vsak realny vplyv na to ako sa bude do buducnosti moj vztah vyvíjať.
30.12.2009 - 18:27
| Filtr
gastina
» spimajim
souhlas...vztahy jsou proměnlivé jako hvězdná obloha...jednou se podíváš a pak za nějakou dobu už ji nepoznáváš...díky otáčení se změní pohled a realita.Tak je to i se vztahy.Né že bych byl pro střídání partnerů ...jako když se mění ponožky,ale myslím že jsou situace které lidi spojí aby spolu něco důležitého prožili a tak stejně existují i situace které lidi za ůčelem jiného poznání zase rozdělují.Musím ale říct že některé rozchody v dnešní společnosti jsou taková spíš jak my říkáme na severní Moravě "rozežranost"
30.12.2009 - 19:10
| Filtr
Buddha/2
» Saly
je to jen názor..ale..vztahy si přinášíme z minula ,už hotové,takže ten začátek je vlastně jen pokračováním.
A to co píšeš,by se dalo chápat i tak,že láska vznikne během vztahu k někomu,kdo uspokojuje naše potřeby.Tož,zdálo by se mi to smutné. Pokud ovšem mezi ty potřeby počítáš i potřebu milovat a být milován,pak je to OK
A to co píšeš,by se dalo chápat i tak,že láska vznikne během vztahu k někomu,kdo uspokojuje naše potřeby.Tož,zdálo by se mi to smutné. Pokud ovšem mezi ty potřeby počítáš i potřebu milovat a být milován,pak je to OK
30.12.2009 - 19:14
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Všimla jsem si, že hodně lidí v této diskuzi považuje rozchody za něco přirozeného a dalo by se říci potřebného - Člověk se vyvíjí, mění se jeho názory, náhled na život, mění se on sám a postupme času mu jeho nynější partner přestává vyhovovat, tak se rozejde. Alespoň tak nějak jsem pochopila reakce většiny v této diskuzi.
Podle mého jsou rozchody přirozené jen do určité míry a do určitého věku.
podle mě se člověk vyvíjí celý život, a neexistuje v životě ta fáze, kdy si může říci - tak, teď jsem připraven/a na všechno, teď jsem dostatečně uvědomělý/á a můžu začít kvalitní vztah který mi vydrží protože teď už vím, jak na to atp. Omluvou podle mého není ani věk. Znám lidi, jejichž první vztah byl také vztahem jediným a v tomto vztahu byly nadevše spokojeni a klapalo jim to. A naopak lidé, kterým je 35 nebo 40 let a stále hledají, vymlouvají se na to, že tu pravou či pravého ještě nenašli s osobou opačného pohlaví jsou jen za účelem sexu. A pak ti, co se unáhlili, brzy se oženili či vdali, a pak zjistli že, svého partnera vlastně vůbec neznají, a i přesto, že už mají dvě děti atd. tak se rozejdou.
Mně jen přijde, že spousta lidí neví, co doopravdy chce, a očekávání, že jednou najdu to duchovní dvojče, moje druhé já, je trošku naivní. K tomu vůbec nemusí dojít v tomto životě a pokud ano, kde je psáno, že jím musí být potenciální partner!?!?...A pokud má dotyčný nějaký problém, který narušuje normální soužití dvou lidí, jako je žárlivost, majetnickost, neschopnost vcítit se do druhého, je hysterik či hysterka atd. tak ten problém bude mít vždy, bez ohledu na to, jaký je jeho partner či kolikátý už prožívá vztah.
Myslím si, že ve vztahu jsou důležité vzájemné sympatie, tolerance, důvěra, přitažlivost, schopnost dohodnout se ve věcech týkajících se financí, domácnosti, dětí.
Lidé by měli počítat s tím, že taková ta bouřlivá zamilovanost nevydrží celý život...jenže na vztahu se musí pracovat, být připraven/a na to, že ne vždy to bude pohádka...je to i o kompromisu. Rozejít se umí každý a každý to dokáže zdůvodnit, ale bohužel existuje daleko méně lidí, kteří jsou schopni mít kvalitní trvalý vztah se vším všudy. Přitom to jde...Stačí chtít a sudnat si růžové brýle
=====
Všimla jsem si, že hodně lidí v této diskuzi považuje rozchody za něco přirozeného a dalo by se říci potřebného - Člověk se vyvíjí, mění se jeho názory, náhled na život, mění se on sám a postupme času mu jeho nynější partner přestává vyhovovat, tak se rozejde. Alespoň tak nějak jsem pochopila reakce většiny v této diskuzi.
Podle mého jsou rozchody přirozené jen do určité míry a do určitého věku.
podle mě se člověk vyvíjí celý život, a neexistuje v životě ta fáze, kdy si může říci - tak, teď jsem připraven/a na všechno, teď jsem dostatečně uvědomělý/á a můžu začít kvalitní vztah který mi vydrží protože teď už vím, jak na to atp. Omluvou podle mého není ani věk. Znám lidi, jejichž první vztah byl také vztahem jediným a v tomto vztahu byly nadevše spokojeni a klapalo jim to. A naopak lidé, kterým je 35 nebo 40 let a stále hledají, vymlouvají se na to, že tu pravou či pravého ještě nenašli s osobou opačného pohlaví jsou jen za účelem sexu. A pak ti, co se unáhlili, brzy se oženili či vdali, a pak zjistli že, svého partnera vlastně vůbec neznají, a i přesto, že už mají dvě děti atd. tak se rozejdou.
Mně jen přijde, že spousta lidí neví, co doopravdy chce, a očekávání, že jednou najdu to duchovní dvojče, moje druhé já, je trošku naivní. K tomu vůbec nemusí dojít v tomto životě a pokud ano, kde je psáno, že jím musí být potenciální partner!?!?...A pokud má dotyčný nějaký problém, který narušuje normální soužití dvou lidí, jako je žárlivost, majetnickost, neschopnost vcítit se do druhého, je hysterik či hysterka atd. tak ten problém bude mít vždy, bez ohledu na to, jaký je jeho partner či kolikátý už prožívá vztah.
Myslím si, že ve vztahu jsou důležité vzájemné sympatie, tolerance, důvěra, přitažlivost, schopnost dohodnout se ve věcech týkajících se financí, domácnosti, dětí.
Lidé by měli počítat s tím, že taková ta bouřlivá zamilovanost nevydrží celý život...jenže na vztahu se musí pracovat, být připraven/a na to, že ne vždy to bude pohádka...je to i o kompromisu. Rozejít se umí každý a každý to dokáže zdůvodnit, ale bohužel existuje daleko méně lidí, kteří jsou schopni mít kvalitní trvalý vztah se vším všudy. Přitom to jde...Stačí chtít a sudnat si růžové brýle
30.12.2009 - 19:30
| Filtr
Najdise.cz
» Pietra di Luna
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano presne tak.
Clovek sa uci nielen cely zivot,ale sa bude este ucit po niekolko x životov.Myslim ze mnohí z nas tu sa uz nachadzame vo faze chapania istych skutocností,pretoze si uz kladieme otazky a preberame veci,ktore ostatní koli zaujatosti dennymi starostami a povinnostami prehliadajú.A nasou ulohou je teraz to pochopené postupne uvadzat do života.Cize znova,ako kedysi davno v minulych inkarnaciach vstupime do vztahov,ale uz na inej urovni,cize akymsi spiralovitym sposobom.Stupen vyvoja cloveka je dokumentovany schopnostou chápať a obsiahnuť tym istu oblasť života.To sa deje po nazhromazdeni mnohych skuseností z minulych zivotov prienikom do vedomia,takze su najprv zasahovane esencialne zlozky,akymi su vedomie,mysel a rozum.Preto je vzdy spravidla pochopenie pred uskutocnovaním,ktore je uz zalezitostou srdca a teda tzv. zloziek substancionalnych.
=====
Ano presne tak.
Clovek sa uci nielen cely zivot,ale sa bude este ucit po niekolko x životov.Myslim ze mnohí z nas tu sa uz nachadzame vo faze chapania istych skutocností,pretoze si uz kladieme otazky a preberame veci,ktore ostatní koli zaujatosti dennymi starostami a povinnostami prehliadajú.A nasou ulohou je teraz to pochopené postupne uvadzat do života.Cize znova,ako kedysi davno v minulych inkarnaciach vstupime do vztahov,ale uz na inej urovni,cize akymsi spiralovitym sposobom.Stupen vyvoja cloveka je dokumentovany schopnostou chápať a obsiahnuť tym istu oblasť života.To sa deje po nazhromazdeni mnohych skuseností z minulych zivotov prienikom do vedomia,takze su najprv zasahovane esencialne zlozky,akymi su vedomie,mysel a rozum.Preto je vzdy spravidla pochopenie pred uskutocnovaním,ktore je uz zalezitostou srdca a teda tzv. zloziek substancionalnych.
© 2007-2024 Najdise.cz