Znáte to - jednoho dne se dozvíte, že nejste ten nebo ta pravá. Jste v šoku, protože Vás to dosud nenapadlo. Měli jste naopak pocit, že jste našli druhou půlku svého já. A teď prázdno. Podotýkám, že mi není - náct a není to první rozchod v mém životě, ale rozhodně je nejbolavější. Jak z toho ven? Zatím vždy jsem cítila, že se k rozchodu schyluje, tentokrát ovšem ne.
Jyotis
Před pár dny dávali na Z1 pořad o krizi středního věku. Jen o chlapech. Nedokázali takový krok zdůvodnit jinak než potřebou oživení zvenku. Aby se zas cítili mladí. Zevnitř je to asi moc velká práce. Jiný argument neměli. Jen tu změnu.
Na druhou stranu oba "příkladní" chlapi se chtěli vrátit. Jeden to poznal dřív, ten druhý až když se ta druhá začala chovat jako manželka, tak si najednou uvědomil, že měl na tu předchozí ženu a děti spoustu pěkných vzpomínek.
Takže, možná se taky bude chtít vrátit. Otázka je, jestli o něj budeš ještě stát.
Najdise.cz
» JyotisSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele mysak68, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
No úplně to chápu.Já odcházím s tím,že mě bude chybět,jen jsem si vybral být radši sám,než ve vztahu,který nefunguje.Vím,že se už nevrátím,kdežto ona neví,jestli ji budu chybět tak,aby chtěla být se mnou.Jiná ženská v tom není a popravdě ani netoužím,s nějakou žít.Jednak už si ani nevěřím,a jednak už bych se takhle rozhodovat nechtěl..bolí to. Jen tím vším chci říct,že mince má dvě strany a pokud se odsuzuje nevěra nebo odchod manžela,přítele atd,tak se snažte být poctivé i samy k sobě,protože nakonec se to vrátí jako bumerang.Hodně optimismu v tom našem životě přeju všem.