Děti nezlobí - Diskuze a zkušenosti

Gvendolina » kvitek Pravdou je, že zkouší až kam můžou ale mám vnučku, které je teprve 13 měsíců je velice bystrá, pořád má pusu od ucha k uchu ale nevíme si s ní rady jak ji obout botičky a nasadit čepici. Už jsme zkoušeli všechno možné. Jakmile ji chceme nazout boty vyvádí jak nevím co strašně brečí a my ji ty boty ani čepici nemůžeme dát. Mohl by nám někdo poradit?

Najdise.cz » Gvendolina Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele zlatíčko365, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
musite vyndat z boticek rukavicky....

miluška medvídková » Gvendolina Kupte ji už konečně větší botičky!

Pan Božský Nesympatický » Gvendolina Když jí obouváte boty, vyvádí a strašně brečí. Proč? Protože už jí to jednou vyšlo. Naučili jste jí to VY!

========= MYŠLENÍ DĚCKA ===========
Jsem roční dítě, ještě moc nemluvím. Někdo se pokouší mi nasadit botičky. Zafňukám a kroutím nohu tak, aby to nešlo. Nepřítel stále pokračuje v obouvání. Navýším pláč a kroucení na maximum. Nechali toho, ještě že tak. Hezky, funguje to. Když se mi něco nelíbí nebo mne to nebaví, stačí zařvat na plno a je klid.

Zase to zkouší, křičím na plno, ale oni mi ty botičky pořád obouvají na nožičky. Docela to trvá, než toho nechají. Takže příště budu křičet a kroutit se, dokud toho nenechají. Už vím jak na ně. Už jsem si to vyzkoušel dvakrát. Křičím = mám klid. Je to úplně jednoduché.

Sakra, dneska mi ty botičky fakt obuli. Křičel jsem naplno snad půl hodiny, ale nenechali toho. Sakra. Takže křik už nefunguje. To je k vzteku.

Zase mi obouvali botičky. Zkoušel jsem to, kroutil se, plakal, strhával si botičky ale vždy mi je nasadili zpět, znovu a znovu. Takže se budu muset smířit s tím, že když mi chtějí nasadit botičky, nemá smysl odporovat, stejně mi je nasadí.

Zkoušel jsem křičet i u jiných aktivit, ale pomaličku mě to přestává bavit, můj křik se zkracuji, je zbytečné plýtvat energií. Pláčem a křikem ničeho nedosáhnu, asi začnu spolupracovat. Vždycky je po jejich tak si to nebudu komplikovat.

Dneska jsem plakal, protože jsem chtěl nějaké jídlo co měli dospěláci. Nedali mi ho. Házel jsem vztekle věcmi co mi přišly pod ruku, ale dostal jsem na zadek a jídlo mi nedali. Ani ochutnat. Takže to ještě párkrát zkusím a pak se jejich jídla taky přestanu dožadovat.
====================

Tohle jsem vypozoroval u několika dětí, se kterými jsem se setkal.