Co mám dělat?


23.09.2009 - 09:54
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele stea, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Co mám dělat?
Jsem rozvedená, je mi 38 let, mám dvě děti 18 a 20 let. Po pár neúspěšných vztazích jsem potkala svého přítele. Když jsme se náhodou v jedné hospodě potkali, netušila jsem, že je o 13 let mladší. Jemu každý typuje víc a mně zas o pár let méně. Samozřejmě, že jsem ze začátku s tím měla problém a do vztahu jsem jít kvůli tomu nechtěla, nicméně se choval tak, že jsem to přestala řešit. Je na svůj věk duševně dost vyspělý. Od samého počátku mi říkal, že nemůže mít děti, že se snažili v předchozích vztazích a že byl i na vyšetření, kde mu bylo řečeno, že je neplodný. Bylo to tak před 4 lety. Pro mě to svým způsobem (asi sobeckým) byla výhoda. Nicméně jsme se dohodli, že si nechá udělat spermiogram, zda se něco nezměnilo. Po půl roce vztahu byl tedy na něj objednán, ale dva dny před vyšetřením jsem zjistila, že jsem těhotná. Byl to pro mě šok, ale místo abych se z toho radovala, tak jsem propadla depresím. Najednou jsem si uvědomila, že se na to necítím. Budu splácet ještě 15 let splátku na byt, přítelova výplata opravdu nic moc, navíc ten trapnej Janotův úsporný balíček, který na psychice taky moc nepřidá. Mezitím byl přítel na spermiogramu, kde mu zjistili celkem mizerné výsledky, zdravý chlap má 20 miliónů spermií, on má 4, norma abnormality je 70%, on má 95%. Prý mu doktorka řekla, že při nás museli stát všichni svatí. Pro něj to byl zázrak a pro mě trauma. Každou noc mi hladí břicho a když se zmíním o potratu, tak brečí. Nakonec jsem mu řekla, že si to tedy necháme. V zaměstnání jsem to oznámila, pracuji v soukromé malé firmě, kde jsou majitelé manželský pár. Místo pochopení mi hodili klacky pod nohy. Řekla jsem jim, že bych se chtěla po půl roce vrátit, že by šel přítel na mateřskou. Oni, že ano, že podle zákona samozřejmě musí, ale že mi nezaručují, že tu bude pro mě místo atd. atd. atd. Připadala jsem si, jak vývrhel, zkrátka otrok si dovolil otěhotnět. :8: Spousta lidí si myslí, že jsem se asi zbláznila, v mém věku, že jsem už na děti stará, s rodičema jsem se pohádala, ti mě též odsoudili, ale naštěstí už je zas všechno v pohodě. Jenže místo očekávané radosti z miminka jsem začala pociťovat odpor, na přítele jsem hnusná, když se mě dotkne, tak mám pomalu alergii, pořád se mi chce brečet. Uvědomuji si, že když přijdu o práci, tak se v mém věku práce těžko shání, zvlášť s malým dítětem. Všechno se mi honí hlavou a mám ze všeho strach. Uvědomuji si tu hnusnou dobu, kam bych to dítě přivedla. Včera jsem si měla jít k doktorce pro těhotenskou průkazku, ale v ordinaci jsem se rozbrečela, že nevím, co mám dělat, že najednou cítím odpor i k tomu dítěti a ke všemu, co je s ním spojené. Bylo mi řečeno, že to je způsobené rozbouřenýma hormonama. Dostala jsem ještě týden na rozmyšlenou, s tím, že se do příštího úterý (to je hraniční termín) musím rozhodnout, buď pro dítě nebo pro potrat. Je to příšerné rozhodování. Na potratu jsem již byla a vím, jaké psychické trauma člověk prožívá. Navíc si uvědomuji, že ta dušička ve mně všechno vnímá a jak moc jí ubližuju, ale to všechno je silnější než já. Je mi ze sebe špatně. :8: Má někdo podobný zážitek?

Stránka: 1 2
Řazení:
23.09.2009 - 10:26 | Filtr
(Ryby) Anyzeta
Musím říct, že naštěstí ne.
Ale co to zkusit přijmout?
Odpor se dá ovlivnit...
Musí to být hrozné, ale zkus to přijmout jako zkoušku. Přinese ti to určitě "ovoce".
Hodně štěstí a drž se! :68:
23.09.2009 - 10:34 | Filtr
(Kozoroh) střípek
Uff,... Z mého pohledu jsi "vydírána" přítelem. Když bych byla přesvědčená o tom, že dítě nechci, tak si za tím stojím. Jednoduše říct, hůř udělat- vím. Dítě není starost jen na chvíli a to ty už dávno víš... Podle mého názoru jsi se rozhodla pro dítě jen kvůli příteli. To není dobrý start. Musíš to cítit sama. Je to velká "rána" do vztahu. Buď to přerušíš a tím pádem bude přítel naštvaný (zákonitě, protože naděje, že ještě bude mít někdy potomka, je mizerná) a nebo to nepřerušíš a buď to dítě příjmeš s radostí a nebo se budeš přemáhat- :19:. Jde o to, co chceš TY. Tak nebo tak budeš muset sníst to, co si uvaříš. Život je o rozhodování... Rozhodni se podle srdce :68:
23.09.2009 - 10:42 | Filtr
(Kozoroh) Tyna_Tynka
Rozhodnutí je na tobě. (ale určitě ber v potaz i přání partnera, je to i jeho dítě)

Ovšem co chci hlavně říct - zkus zapřemýšlet nad tím, proč jsi asi měla otěhotnět, jestli to má nějaký smysl třeba. Až najdeš odpověď, tak bude vše jasné a vyřešené. :3: :17:
23.09.2009 - 10:57 | Filtr
(Štír) velekněžka
nenám takový to zážitek
dítě je dar a zodpovědnost,ale to ty asi chápeš na druhou stranu,podle toho spermiogramu bych to opravdu považovala za lekci zhůry,asi ti chtějí něco naznačit,záleží na Tobě jak to přijmeš
jeho chápu,další dítě mít bude těžko
držím palce ať to celé ustojíš :62: :74:
23.09.2009 - 11:01 | Filtr
(Kozoroh) střípek
O tom příteli jsem psala. Už nemusí mít nikdy dítě, takže to ponese nelibě. Ale ona bude matka se všemi starostmi i radostmi. Kdo ti v dnešní době zaručí to, že přítel s ní zůstane a postarají se o dítě společně? Že to po jisté době nebude jen její strarost a samozřejmě radost? Ono je jednodušší rozhodování ve 20, ale když je už člověk zajištěný a má 2 odrostlé děti, práci, tak to není tak jednouduché. Je spousta pro a proti. Je to opravdu složité. Ale dělat něco přes svůj "odpor" - ano, může se to změnit v opak, ale co, když se to nezmění? Co potom? Odpověď musí hledat v sobě.
23.09.2009 - 11:04 | Filtr
(Beran) Pan Božský Nesympatický
Nejdůležitější je EKONOMIKA. Pokud přijdeš o příjem a přítel Tě neuživí, pak to bude peklo, ze které není cesta ven. Občas by si někteří lidé měli přiznat, že na dítě prostě nemají. Už jsem to pro své klienty párkrát řešil, nic pěkného. Moc bych vám to dítě přál, ale za tuhle cenu raději ne. Neznám podrobnosti, takže poradit nemůžu.
23.09.2009 - 11:07 | Filtr
(Rak) HappyLu
mám jen stříípky podobné tvému prožitku..

místo-stejnou pozici ve firmě Ti musí ze zákona držet rok,pokud máš smlouvu na dobu neurčitou a jsi těhotná.. :15:

ano,interupce je trauma... :15:

nemáš čas se zaposlouchat se sama do sebe..co chceš Ty,jak to cítíš doopravdy Ty,máš pocit že jsi zahnaná do kouta-chápu.. :17:

já bych popřemýšlela co od života chci..popřípadě koho..a co jsem schopna zvládnout..jen sama za sebe..

hodně síly a štěstí Ti přeju,ať už se rozhodneš jakkoliv.. :68:
23.09.2009 - 11:37 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele spimajim, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
38let na dítě není pozdě a většina potíží, o nichž mluvíš, jsou řešitelné - kromě jediné a to je Tvůj odpor.

Já se Ti na toto zdovolením zkusila juknout do karet a vlastně mám dobrou zprávu, Ty neprohloupíš ať se rozhodneš jakkoliv. :17:

Když si dítě necháš, budeš sice ještě nějaký čas v tom pocitu uvíznutí v beznadějné situaci, ale pak najdeš jistotu a opěrný bod - možná i díky partnerovi a nakonec budeš nejen spokojená, ale budeš dokonce mít pocit, že jsi "paní situace" a že je vše po Tvém.
Pokud půjdeš na potrat, také Tě nějaký čas budou pronásledovat neveselé pocity, že se něco ošklivého stalo, že jsi to sice zvládla, ale zkrátka bude to negativní zkušenost. Ale vyloženě trauma nevidím - já mám celkově z těch karet pocit, že ať se nyní cítíš jakkoliv, že jsi hodně silná. No a následoval by pocit velké spokojenosti se svou situací, o partnera bys nepřišla nebo si našla jiného.
Zkrátka obě varianty mají podobný průběh, nehrozí Ti nic špatného a na konci je spokojenost.
Snad jen u té varianty těhotenství jsou ty negativní pocity zpočátku trochu hlubší, než by byly, kdybys na potrat šla.

Tak držím palce. :17:
23.09.2009 - 11:47 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele stea, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Moc Vám všem děkuji za názory. Ještě mám do úterka čas na rozhodnutí, tak mám o čem přemýšlet. Ale mám pocit takové otupělosti. Taky jsem se začala cítit nepříjemně i doma. Bydlím tam dva měsíce, je to starý cihlový dům a za domem v těsné blízkosti přes ulici je hřbitov. Myslíte, že hřbitov může mít nějaký vliv na to, jak se člověk cítí. Pro jistotu jsem si koupila kadidlo a nějaké byliny na vykuřování bytu. Včera jsme to provedli poprvé a dnes se cítím trochu lépe. Ale to může být třeba jen vsugerace. Asi začínám cvoknout. :4:
23.09.2009 - 11:49 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » spimajim
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele stea, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Moc děkuji za výklad z karet, potěšilo mě to. :1:
23.09.2009 - 11:53 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » stea
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Tatuat Fairy, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Na každýho to má jinej vliv.Já se naopak na hřbitovech cítím klidně,příjemně,jakoby ze mě všechno spadlo...zbytek už jsem Ti napsala :29:
23.09.2009 - 11:54 | Filtr
(Blíženci) spliff
Steo prosím nedělej to a nech si to!!!!Je to dar,a asi to tak mělo být, to miminko Ti to jednou vrátí :12:,máš dospělé děti a s jedním se člověk i sám vždy protluče tím životem,mám 13 letého syna,jsem s ním sama od jeho 3 let,vždycky jsem to nějak ustála,v dnešní době je pomalu každý člověk v kolotoči splátek a budoucnost nejistá.Máš přítele,který se podle všeho na mimčo těší, to je taky velké plus,a každý má ve svém okolí pár lidiček kteří když je nejhůř pomůžou.:1:Prosím Tě za to mimčo,na děti vůbec nejsi stará,taky bych do toho šla kdyby byl někde na obzoru vhodný taťka.To zvládneš,držím Ti všechny palce :15: :15:a až se to narodí tak sem koukej napsat nebo :47:
23.09.2009 - 12:04 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » Ruby
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele stea, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Těžko říct, jestli bych se s ním kvůli tomu hned rozešla, nevím. Ale každopádně, když bych se rozhodla pro dítě, tak by to nebylo po půl roce, jako se to stalo teď. Měla bych delší dobu na rozmyšlenou a na rozhodnutí. Teď to přišlo strašně nečekaně a já nemám čas na to, to všechno rozumně vstřebat. Jasně, že bychom hlady neumřeli. On je celkem pracovitý, začal chodit na přesčasy, sem tam se mu naskytne nějaký kšeft a fakt se snaží. Já mám taky našetřený nějaký peníze, ale ty mám opravdu pro případ nouze, když by člověk třeba vážně onemocněl a neměl na splátky bytu a tak podobně. Mám chalupu, tam bych se v případě nouze taky mohla nastěhovat (tam je ale zas velká nezaměstnanost) a byt bych mohla pronajmout. To vše samozřejmě zvažuji. Asi když bych neměla tyhle zadní vrátka, tak ani nepřemýšlím o variantě, že bych si to dítě nechala. Tak nezodpovědná zas nejsem. Přesto se bojím rizika.
23.09.2009 - 12:16 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » stea
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele spimajim, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já mám třeba hřbitovy ráda, asi jsem trhlá, ale cítím z nich klid. Na mrtvých není nic špatného - živí lidi jsou mnohdy horší.
Podle mě takový obchoďák má v sobě víc negativní energie než jakýkoliv hřbitov. :3:

Jo, podle mě jsou to ty hormony.
Jak se říká, kdo chce psa bít, hůl si najde, ty si jsi teď nějak nastavená, že vnímáš vše negativně a vyhledáváš samé nepříjemné impulsy.
Hele, neber to nějak blbě, nevím odkud jsi, ale já bych docela doporučovala si ještě do konce týdne o tom zkusit dojít promluvit s nějakým psychologoem.
Pomohl by Ti utřídit myšlenky, udělal by Ti trochu jasno a měla bys na víkend nějaké konstruktivní podněty k přemýšlení.
Nic proti diskuzním fórům, ani proti nikomu tady, ale přijde mi to v takto závažné situaci lepší než názory cizích lidí na internetu. :3:
23.09.2009 - 12:27 | Filtr
(Ryby) daggi
Milá neznámá, nemám podobný zážitek, ale hluboce s tebou cítím, tvůj zmatek v pocitech, strach z rozhodnutí. Jsem taky rozvedená, 2 dospělé samostatné děti, starám se už jen o sedmiletého syna. V životě příjdou chvíle, kdy je potřeba se rozhodnout. Může ti spousta lidí radit, říkat svoje názory, ale jsi to jen ty sama, která ponese všechny následky za své rozhodnutí. Jistě si to všechno uvědomuješ o to je to těžší. Zkus se posunout v čase o 5, 10 let dopředu a zvaž obě alternativy svého rozhodnutí. Co ti každé přinese, co ti vezme. Věkový rozdíl s partnerem bych moc neřešila, jde o konkrétního člověka, o jeho kvality do života. Stejně starý, nebo starší partner není zárukou, že to výjde. Držím ti palce, aby tvé rozhodnutí bylo to správné ať už je jakékoli, buď silná se s tím poprat a zvládnout to. Hodně štěstí přeju daggi :68:
23.09.2009 - 12:46 | Filtr
(Hadoken) Hustokrutě obscénní Morti
No...zrovna já bezdětná s biologickejma hodinama v pohotovostním režimu asi k tomu mám říct co nejmíň. Na druhou stranu chápu, že tě nejspíš bude zajímat jakejkoliv názor a jákákoliv "pomocná ruka". :68:
Z praktickýho hlediska se podle mě na dítě koukat moc nedá...jak řikala moje babička, na dítě není nikdy vhodnej čas. Z pohledu ekonomiky si vždycky budeš řikat, že místo kočárku mohla bejt dovolená ap. Navíc si nemyslím, že by se dítětem celá rodiny uvrhla do skutečné reálné chudoby.
Já osobně bych to nechala osudu...dítě je dar a pokud se "podařilo" i za takovejch okolností, brala bych to jako zázrak. Potratem se nic podle mě nevyřeší. Vždycky si to budeš vyčítat. Další věc, pokud jsi ve stadiu těhotenství, kdy je stále ještě možná interrupce...no nebudeme si lhát, nikdy nemáš záruku, že dítě skutečně donosíš a v pořádku porodíš. Přihodit se může cokoliv.
Já osobně bych si dítě "nechala" a co se týče psychických problémů (nechtění, odpor, strach) zašla bych za odborníkem.
Upozorňuju, že nejsem žádnej bojovník proti interrupcím, protože to tak možná vypadá. Držím palce. :74:
23.09.2009 - 12:50 | Filtr
(Beran) Ruby » stea
Z toho co píšeš to nevypadá až tak zle, znám horší situace ve kterých si lidé ocitají s malými dětmi, pod únosnou hranicí.

Sama jsem byla ve třetím měsíci s mladším synem, když jsme se s mužem rozešli. Byla to rána, ale zvládla jsem to, dnes je mu 15, bylo to někdy hodně těžké, to nepopírám,ale svého rozhodnutí jsem nikdy nezalitovala.
A Ty na to sama nebudeš... :1:
23.09.2009 - 12:51 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele 76elisha, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
nech si to dítě. nebo ho alespoň donos a dej ho k adopci...
:74:
23.09.2009 - 13:41 | Filtr
(Váhy) japadá
Svoje druhé dítě mám ve 39, též mně tato situace překvapila.
Teď nelituji mám krásnou holčičku, které jsem musela drobet homeopaticky pomoc, abych ji očistila od mých zmatků v těhotenství.
Asi v tom našem věku je více zodpovědnosti, ale ničeho nelituji a jsem ráda za moje rozhodnutí.
Věř mi, že dítě si o mnoho více užiješ a dnes jsou různé možnosti. Mně se naskytlo práci nepřerušit, mám zlaté babičky a dělám účto, byla to honička, ale stojí to za to - věř mi.
Dítě je dar a jestli Ti je souzeno, tak bych mu nebrala právo na život.
23.09.2009 - 13:43 | Filtr
(Ryby) Anyzeta » stea
Hřbitovy, historické budovy, pomníky apod... lidé, kteří prý bydlí v blízkosti těchto staveb, mají těžší osud. Myslí se tím ale asi ti, co k nim mají nejblíže.
Co je na tom pravdy nevím..
Možná všechny tyto pocity ale vyvolává to těhotenství.
23.09.2009 - 13:45 | Filtr
(Lev) castella » stea
Nestálo by za pokus vyložit karty i příteli - otci dítěte??

Moje sestra se narodila, když bylo mamince 39 let, těhotenství také přišlo zcela neočekávaně, rodiče hodně váhali, zda se má v jejich věku narodit - nikdy toho nelitovali, že se rozhodli pro.
23.09.2009 - 14:00 | Filtr
(Blíženci) Nuna
..Ty bláho... :1:
..teda - omlouvám se.. ono mě napadla ještě emotivnější reakce..krotila jsem se.. :2: :4:

..mě se to líbí. Líbí se mi ta vize toho,že máš před sebou vlastně úplně nový život. Nový začátek,je to výzva,je to "dar",je to opravdu posun životem. Skoro až závidím. :6:..
..Má to prostě smysl. Takže za sebe - ničeho se neboj. Bude to fajn. :3:.. :17:

PS: Ten,kdo zmínil hormony,měl velkou pravdu.Ani nám nedochází,co všechno hormony mohou nadělat za "škodu". V Tvém věku dvojnásob. Po prvním trimestru to bude lepší. :3:
23.09.2009 - 15:17 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » Nuna
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Mutka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
:75: :15: :17:
23.09.2009 - 15:33 | Filtr
(Střelec) mymyna
Je mi z této diskuze pořádně úzko :8: Všiml si někdo, že se tady mluví o živém dítěti? :9: Padají návrhy "nech si to vzít" :42: Co to je "to"?!?! :47: Chce se mi plakat :9: Loterie života...smrt - život, v tomto případě zabít - nechat žít? Brrr :28: :23: :28:
23.09.2009 - 15:35 | Filtr
(Štír) atraM
Ahoj :62:, nepanikař, prosímtě... :74:

Nevím, jestli můžu říkat, že mám podobnou zkušenost - mne osobně se hlavně týká asi nejvíc to, že jsem taky "stará" matka (chachá - no a?)...

Ale chtěla jsem Ti hlavně napsat, jaké zkušenosti s tímhletím a věcmi podobného rázu má moje blízké okolí.
Spoustě mých kamarádek či známých je přes čtyčicet...

Nejdřív jeden příběh, jehož žádná varianta nemá happy end.
Jedna z mých známých otěhotněla ve 40. Hned na to zjistili, že manžel má rakovinu.... Mají už jedno skoro dospělé dítě.
Neřekla mu nic a šla okamžitě na potrat, aby se prý o něj mohla starat a tak.
Taky měla pocit, že "to" nezvládne. Že teď potřebuje sílu hlavně pro něj (a podobná blebleble).
On její sílu nepotřeboval. Už roky se s ní chtěl rozejít. A taky to udělal. Teď jsou rozvedení. On "šťastně", ona ne.
A navíc se nikdy nepřestala trápit tím, co udělala svému nenarozenému... Sobě...

(Vem prosím v úvahu, že každý potrat je obrovský úraz pro ženskou duši, ať už si to racionálně odůvodníš, jak chceš... Jestli do toho půjdeš, tak je třeba s tím počítat.)

Jiná moje kamarádka si celý život myslela, že je neplodná. Bylo z toho jedno pozdní mateřství. Říkala si: "náhoda", ale byla za to vlastně vděčná a moc si to užila... Přestože to vypadalo, že bude s děťátkem sama. Finančně taky nic moc situace. K tomu ještě ve vysokém stupni těhotenství opravovala starý dům... Vážně nevím, jakým kouzlem se tyhle věci daří zvládnout...
Sama taky nakonec nezůstala. Podruhé se "zadařilo", když jí bylo 45. Šok...
Stejná a možná i větší panika, než píšeš ty. A její partner je na tom finančně snad ještě hůř. Sama to komentuje tak, že se z toho "podělala" a na ten potrat opravdu šla, hýříc "rozumnými" argumenty...
Už z odstupem jednoho roku si to nepřestala vyčítat a dodnes si sype popel na hlavu, jak ji to mrzí a pořád o tom mluví. Jenže to už zpátky nevezmeš.
Další rána na ženské duši... Za kterou si člověk může vlastně sám, jenom proto, že momentálně propadl panice.

Vím, že se Ti to asi nečte lehce. Určitě se snažíš být zodpovědná a tak... Ale vezmi si to z druhé strany.
Kladla bych si taky tyhle otázky:
Jak moc máš ráda svoji duši?
Jak moc máš ráda svého partnera?
Jak moc pro Tebe znamená vaše láska a její plod?
Máte kde hlavu složit a co jíst?
Stojí Ti ti "ehm..úžasní" lidé z práce i ta práce sama za to, aby jsi si takhle ublížila a nesla to celý život jako šrám - tabu???

Ať se rozhodneš jak se rozhodneš, moc Ti držím palce...

Příspěvky: 1-25 26-49
« předchozí  další » »|
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Lev Lvu
ukázat kalendář »