Jaké emoce ve vás vyvolává hudba??? - Diskuze a zkušenosti

HappyLu naději

Roseanne Ano, naději pro cestu životem, odvahu jít dál

myriam ...myslím, že skoro všetky, človek hudbu vníma podľa nálady v ktorej ju počúva....

Jaňajs Tak já se opět vymykám.Zpočátku vidím trpící lidi,vězně v koncentračním táboře jdoucí na smrt,pak ale i malé děti tančící pod rozkvetlým stromem a najednou chaos,zmatek...Radost v tom nevidím.Škoda!!

mikiduc ....radost,sílu,odhodlání....

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele moonula, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mě ta hudba nic neříká,protože ji nerozumím.V dávné době toto lidé poslouchali protože nic jiného nebylo,ale dnes je jiná doba a spousta lidí je jako já.Nevědomá...Ale možna na jevišti opera je pěkná nevím..

Ilon spí s měsícem Radost,smutek,dojetí,ale i vztek,to když chci odpočívat a syn to vidí,jinak.
Aha,já odpověděla,pouze na otázku,ne na Bethovena,tak jdu poslouchat.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Levleon, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"Snesu" denně i 800 minut takže klasika vede....a toto? jednoznačně radost a dojetí...

Ilon spí s měsícem » Ilon spí s měsícem Smutek a blýskání se na lepší,časy.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Felisia, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Cesta plná pokusů a omylů, postupně učení, těžká práce a nakonec pochopení a zmoudření.

kvitek smutek

Jaňajs » kvitek Hurá!!!!!Nejsem sama.Díky.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Odeta, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
úžasný.. čas se zastaví, když člověk uslyší něžné tóny..a smutek, že to skončilo, protože takhle doba už neumí stvořit něco tak krásnýho, ale na druhou stranu blaho, že to vůbec bylo stvořeno a zachovalo se nám

Georgius Jako kdybych měl před sebou nějaké těžké životní období. Zdolávám ho těžce, ale s odhodláním a vírou v lepší zítřky, vypadá to, že jsem nad ním už zvítězil, ale potom přicházejí další těžké zkoušky, které už zvládám lépe, protože mě ty předchozí scelily a posílily.

Takže: osamocenost, smutek, skrývaná bolest, pevné odhodlání, víra v lepší budoucnost, důstojné překonání velkých překážek.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele DarkPage, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Chtěl jsem si svou emoci nechat na později,ale musím teď hned : Počáteční slzy a bolest se proměňují v obrovskou explozi vnitřní síly a naděje a pak už " jen " výbuch supernovy = radostná energie neskutečných rozměrů !

Jaňajs » DarkPage Aha.Asi je to tím,že jsem si poslechla jen začátek,který se mi zdál tak smutný.Raději jsem to vypla.Bylo mi z toho nedobře.Ale teď jsem to pustila někde uprostřed a máte pravdu.Je tam naděje,radost a čekání.Tak příště.Budu moudřejší a vydržím utrpení,abych došla k úsměvu.

UreaNayal » DarkPage

...smutek a bolest,která přechází do naděje..do čiré radosti..obrovská energie...krásné=hladí a nabijí to srdce a samotnou duši

UreaNayal » moonula ...zavři oči,vypni okolní svět a nech tu hudbu jen vstoupit a uvidíš ,že se dotkne každého koutu Tvého vědomí...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele chery, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Krásné, ještě poslouchám.
Dramatická vážná hudba mi připomíná rockovou.
Klidná pak...nedělní odpoledne po obědě.:))

Milan Kouba » DarkPage smutek a beznaděj ano - je to symfonie té doby, doby jaká byla. Spousta lidí byla chudá, Beethoven v podstatě taky. Lidé neměli to, co mají dnes. A tím byli určitým způsobem poznamenáni. Každopádně v té době se tvořily geniální díla jako toto, ale i další.

O těch emocích - s tím výbuchem máš pravdu. Je to tím, že se zde proplétá polyfonní pásmo - v různých hlasech, pak je sklidnění, jakoby nějaké vyčkávání co bude, a poté návrat, který potvrzuje revoluci. Potvrzuje pravdu taková, jaká je. A Beethoven říká - ano já tu pravdu chci mít takovou jaká je . Věděl jsi, že byl revolucionář?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nevím, jestli by nějaké přívlastky dokázaly vyjádřit mé pocity, spíš z toho cítím tuto myšlenku:

"Konec je neodvratný, proto povstaňme, podejme si ruce a obejměme se!"

Vedlejší téma po úvodních třech minutách je taková reminiscence. Osobní vzpomínky každého tváří v tvář zániku. Vzpomínky na voňavé letní sady, na večerní procházky po lázeňských kolonádách, na chuť pravé belgické čokolády, na "její" úsměv a dotyk...

Pak ale opět - MEMENTO MORI! Návrat do přítomnosti, temná hodina konce...

Asi takhle tu hudbu vnímám...

Najdise.cz » Milan Kouba Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Beethoven nebyl jenom revolucionářem, byl extrémní ve všech oblastech života a tím si způsoboval problémy. Až na to, že míval období utáhnutého opasku, si zas tak špatně nežil. On se o záležitosti materiálního zabezpečení příliš nestaral, čehož využívalo mnoho lidí včetně jeho synovce Karla. Jeho inklinace k revolučnímu hnutí se zrodila už za studijních let v Bonnu, kde byl nadšeným vyznavačem myšlenek Eulogia Schneidera - tamnějšího františkánského univerzitního profesora, který se otevřeně hlásil k ideálům francouzské revoluce. Beethoven byl velikým obdivovatelem Napoleona, dokonce mu věnoval 3. symfonii Es-dur "Eroicu". V momentě, kdy se však nechal "ten šašek" prohlásit císařem, Beethoven praštil s partiturou s osobním věnováním vztekle do kouta. Byla to pro něj veliká deziluze. Od té doby své revolucionářství až tak neprožíval, i když buřičem nepřestal být nikdy. Hovoří se o úsměvné historce, která nastala na společné procházce Beethovena a Goetha. Po cestě parkem potkali skupinu v té době mocných a vlivných aristokratů. Goethe jakožto ctitel tradice a etikety ustoupil s hlubokou poklonou, kdežto Beethoven bojovně vystrčil bradu a neohroženě prošel středem skupinky. Nejspíše od těch dob se používá rčení "odejít středem s hlavou vztyčenou".

Byla to od něj o to větší troufalost z toho důvodu, že byl na mecenášství mocných odkázán. Můj osobní názor je, že Ludwig ty situace dosti často a naprosto zbytečně hrotil. Byl to neuvěřitelně náladový živel a jakákoli dlouhodobá koexistence s ním byla neudržitelná, proto žil dosti výstředním staromládeneckým životem. Těžko soudit. Často si říkám, jestli se genialita nemůže obejít bez excesů jakéhokoli druhu. Ale pak si řeknu - obyčejný člověk, kterému celoživotní utrpení a izolace od "reálného" světa nedala náhled do hloubky života, těžko vytvoří umělecké dílo, které vezme za srdce.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vernerka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Smutek a potom naději.
Moje pocity:válka,lidé odcházejí ze svých domovů,neštěstí,smrt,potom konec,ti,kteří přežili,se mají kam vrátit.To je děs co,takové představy Ale tohle jsem si představovala,když jsem to poslouchala.

Simply Fénix vstává z popela.... Na začátku to působí jako nějaké probuzení ze zlého snu, těžká životní situace a pak se člověk pomalu zvedá.. minulost ho stále tíží, ale už vidí to světlo....sbírá pomalu síly, ještě pořád sebou táhne závaží a "temnotu" minulosti, zřejmě ví, že ji bude mít v sobě navždy, ale už se dává na vítěznou cestu naděje...

delict just passing by