Jaké emoce ve vás vyvolává hudba??? - Diskuze a zkušenosti

Milan Kouba » DarkPage smutek a beznaděj ano - je to symfonie té doby, doby jaká byla. Spousta lidí byla chudá, Beethoven v podstatě taky. Lidé neměli to, co mají dnes. A tím byli určitým způsobem poznamenáni. Každopádně v té době se tvořily geniální díla jako toto, ale i další.

O těch emocích - s tím výbuchem máš pravdu. Je to tím, že se zde proplétá polyfonní pásmo - v různých hlasech, pak je sklidnění, jakoby nějaké vyčkávání co bude, a poté návrat, který potvrzuje revoluci. Potvrzuje pravdu taková, jaká je. A Beethoven říká - ano já tu pravdu chci mít takovou jaká je . Věděl jsi, že byl revolucionář?

Najdise.cz » Milan Kouba Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Beethoven nebyl jenom revolucionářem, byl extrémní ve všech oblastech života a tím si způsoboval problémy. Až na to, že míval období utáhnutého opasku, si zas tak špatně nežil. On se o záležitosti materiálního zabezpečení příliš nestaral, čehož využívalo mnoho lidí včetně jeho synovce Karla. Jeho inklinace k revolučnímu hnutí se zrodila už za studijních let v Bonnu, kde byl nadšeným vyznavačem myšlenek Eulogia Schneidera - tamnějšího františkánského univerzitního profesora, který se otevřeně hlásil k ideálům francouzské revoluce. Beethoven byl velikým obdivovatelem Napoleona, dokonce mu věnoval 3. symfonii Es-dur "Eroicu". V momentě, kdy se však nechal "ten šašek" prohlásit císařem, Beethoven praštil s partiturou s osobním věnováním vztekle do kouta. Byla to pro něj veliká deziluze. Od té doby své revolucionářství až tak neprožíval, i když buřičem nepřestal být nikdy. Hovoří se o úsměvné historce, která nastala na společné procházce Beethovena a Goetha. Po cestě parkem potkali skupinu v té době mocných a vlivných aristokratů. Goethe jakožto ctitel tradice a etikety ustoupil s hlubokou poklonou, kdežto Beethoven bojovně vystrčil bradu a neohroženě prošel středem skupinky. Nejspíše od těch dob se používá rčení "odejít středem s hlavou vztyčenou".

Byla to od něj o to větší troufalost z toho důvodu, že byl na mecenášství mocných odkázán. Můj osobní názor je, že Ludwig ty situace dosti často a naprosto zbytečně hrotil. Byl to neuvěřitelně náladový živel a jakákoli dlouhodobá koexistence s ním byla neudržitelná, proto žil dosti výstředním staromládeneckým životem. Těžko soudit. Často si říkám, jestli se genialita nemůže obejít bez excesů jakéhokoli druhu. Ale pak si řeknu - obyčejný člověk, kterému celoživotní utrpení a izolace od "reálného" světa nedala náhled do hloubky života, těžko vytvoří umělecké dílo, které vezme za srdce.

Najdise.cz » Milan Kouba Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele DarkPage, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ne člověče ,to jsem opravdu ani v nejmenším netušil...možná proto mi tato muzika tak sedla!Jsem totiž latentní revolucioář taky !