... mám pocit, že rozhodně ano ... ono, když není o čem se bavit a rozumět tomu, co jeden druhému říká, chápe, cítí .. atd... tak je to naprosto v pytli ...a hlavně, když má člověk pocit, že reakce druhého jsou opravdu hloupaté, tak to prostě nedá... a stejně i na druhou stranu, když cítí, že s druhým nedrží krok on sám a nestíhá pobírat jeho myšlenkové pochody a cítí se jako "momentálně zaostalej", tak se to taky nedá ... co si myslíte vy, a jakou dáváte inteligenci...myšleno zdravý selský rozum váhu...?díky za reakce
Wolfinka
» paperman
Tohle je zvláštní, Papermane,,, vzpomněla jsem si na léta kolem 15, 16...
Na jedné zábavě jsem se zamilovala do nádherných "tajemných" očí jistého mladíka... pořád jsem na něj hleděla, viděla jsem ty oči před sebou... má platonická láska však trvala do chvíle, kdy na mě promluvil... voda se zakalila... nechci říkat co tehdy řekl... ale cítím to jako dnes...
Co tedy milujeme... jako mladí a nezkušení milujeme obrazy a ideály... ideály... v kráse vidíme ideál a hloubku.. postupem času hledáme hloubku... a je nám jedno kde...