Uz pul roku mam vztah s kamaradem, se kterym mame jen nezavazny vztah. Je nam spolu dobre, ja ho mam rada, ale bohuzel on mi i tak rika, ze jsem pro nej neperspektivni partnerka, ze je pro nej nepredstavitelne vychovavat cizi deti a ze by si chtel najit partnerku pro zivot, se kterou zalozi rodinu. Presto je zatim porad se mnou. Ja mu v hledani branit nechci, vsechno jsme si narovinu vyrikali, ale i tak me to trapi, ten pocit, ze kdyz mam dve deti, ze jsem prakticky uz pro dalsi zivot odepsana a muzu byt pro muze jen nejakym prechodnym obdobim, nez si najdou tu pravou. Mate s tim nekdo zkusenosti?