V jedné moudré knize je nastolena tato myšlenka: (volně tlumočeno)Většina vztahů mezi partnery (milenci,manžely) je jako vztah mezi narkomanem a prodavačem drog.Ten z dvojice,který má větší potřebu lásky je jako narkoman a druhý je jako prodavač drog.Partner,který je méně láskyplný ovládá celý vztah. Ve značném množství vztahů je jeden partner který miluje víc a druhý, který této nerovnosti více,či méně využívá.Narkoman - ten,který má větší potřebu lásky žije v neustálém strachu, že nedostane další dávku lásky - neboli drogy. Říká si: "Co budu dělat,když mě partner/ka opustí? Tento strach ho činí velmi sobeckým: "To je moje!" vztáhne směrem k partnerovi. Začne být žárlivý a náročný protože se bojí, že nedostane svoji dávku. Prodavač drog ovládá narkomana tím, že mu dává větší, menší, nebo žádné dávky drogy- lásky. Narkoman je nakonec ochoten udělat cokoli, aby ho partner neopustil.
..líbí se mi,jak to říkáš. A kus pravdy bude i na tom " pokročilém věku" .. ..v patnácti pokud jsem nebyla milována láskou bezvýhradnou ,tak jsem to brala jako křivdu.. ..dneska,když je mi o nějakej pátek víc, tak mě těší víc někoho mít ráda, i když tam není ta bezvýhradná odezva..
Nuna
» UreaNayal
Ale takové jsou přeci všechny vztahy. Nebo v dnešní době // a soudě taky podle všech těch problémů co tu je možno číst // je jich tak 90%. Málokterý vztah je rovnocenný, takový,kdy přísun i odsun energie je stejný, oba berou,oba dávají,nemají potřebu boje a nemají potřebu závislosti. A spíš jsou to opravdu vztahy vznikající až ve zralém věku, kdy už je člověk srovnaný sám se sebou.
UreaNayal
» Nuna
Určitě takové vztahy nejsou všechny,ale tu je řeč o poměrně velké nerovnováze-kdy jeden ZDÁNLIVĚ hodně dostává a druhý velmi mnoho dává-ale tam je někde hluboko "přesmyčka"-a energeticky je to-domnívám se, mnohem složitější a zamotanější...