Láska k partnerovo synovi - Diskuze a zkušenosti

japadá Jak dlouho žiješ s partnerem, poznala si ho a on už tu střídavou péči měl? Jestli ano, tak nemůžeeš zasahovat do něčeho zaběhlého a připravila bych si spoustu tolerance a respektu.
A jak se k tomu staví partner? Nebo to neví, že máš problém? To být Tebou přehodnotím společný budoucí život.

henry288 » japadá Partner chtěl kluka původně do své péče,pak z toho vznikla střídavá-to už jsme byli spolu.Z počátku jsem si vše malovala,jak to zvládnu a ze začátku měla i ten pocit,Čím to trvá déle,tím ten pocit ubývá.Partner o tom ví,mluvíme o tom spolu,musí mu být hrozně,sám asi neví jak to řešit..stojí uprostřed nás...
Snažil se ho zpočátku omlouvat,ale ted na dovolené to vygradovalo a musel uznat,že pravda je na mé straně.Promluvil s ním,ale to pomůže vždy jen na chvíli.Nic se z jeho strany neobejde bez komentáře,škodí mé mladší dceři(starší už se naštěstí umí bránit).Obávám se,že je stejně pozdě ve 12 letech na nějakou převýchovu-byl vychován jako jedináček a notně mu lezeme na nervy,že jeho otec projevuje náklonost ještě ke mě a mým dcerám...nevzdám se přece partnera,kterého miluju a i mé dcery jen kvůli jednomu nezbednému klukovi

Nuna Hm... Zvaž,jestli je ta svatba dobrá věc. Minimálně do doby,než si na syna svého drahého zvykneš a najdete si k sobě cestu. Je mi jasný,že Ti dělá - a bude dělat - co nejvíc nachválů bude moct - a samozřejmě šikovně,tak,aby to nebylo vidět,že to je záměrné. Věř,vím o čem mluvím, mám syna stejně starého v nemlich té samé situaci. Ze všeho nejvíc je mi ho líto. Tolik bych mu chtěla pomoct a přitom vím,že odžít si tuhle peripetii musí sám. Uvědom si,že to je dítě. Představ si v jeho situaci své dcery.

Nuna » henry288 "..notně mu lezeme na nervy,že jeho otec projevuje náklonost ještě ke mě a mým dcerám.."
- pouhý strach!
Strach ze ztráty jistoty,kterou dosud v otci měl. Na začátku to bylo fajn,jasně,bral to jako dobrodružství,snažil se na tomhle stavu vytřískat jen to nejlepší pro sebe. Dneska cítí ohrožení. Máte před svatbou,cítí se být mezi vámi navíc. Musí bojovat o své místo na slunci a pro děti je nejlepší boj "agrese". Neznají jiný,neumí použít jiné " zbraně",protože o tom neumějí přemýšlet tak jako dospělí. Vynucování si pozornosti je běžný jev a hysterické scény přijdou ještě horší,věř. Není to jeho vina. Ten kluk rozvod mámy a táty škaredě odnesl a potáhne si to celým životem. Když už vina,tak jeho rodičů.

japadá » henry288 Vím jak je to těžké, můj partner má syna (16), já mám syna (21) a společně máme dceru (4), jsme spolu 9 let.
Když to řešíš s partnerem, myslím, že je to dobře, ale nenuť ho si vybrat. Zkus zachovat odstup k jeho synovi, není dospělý, je to přeci jen dítě a asi neskutečně žárlí na Tebe na Tvoje holky.
Můžeš si myslet cokoli o jeho výchově, ale pořád to je jeho syn.
Zkuste ho více zapojit k Vám, ať má šanci -navrhne výlet nebo jinou aktivitu, zkuste někdy mimořádně ho odměnit za něco bezvýznamného. Zkus teď jsou prázdniny pro každého člena rodiny slavnostně vyhlásit jeho den a ten den zorganizovat dle přání - uvaření oblíbeného jídla, oblíbená aktivita, nebo cokliv jiného. Začni třeba dnem pro sebe a vymysli třeba absolutní ptákovinu, že budete do oběda v pyžamech a zkus je trochu nadchnout.
Sama je znáš nejlépe. Držím Ti palce!!!!

japadá » Nuna
Nenapsala bych to lépe.

Artep to je zapeklitá situace...já mám syna co má skoro 8 let a ten když chce dělat peklo druhé polovičce....tak ani prosby ani výhrůžky nepomáhají ....bohužel ....chce to čas , pevné nervy ...a nenechat se zastrašit ...je to hra kdo z koho


hodně štěstí

henry288 » Nuna Svatá pravda..chápu jeho nelehkou pozici,strach o ztrátu otce...jen stále hledám nápad na to,kde mám své místo najít já...přihlížet,stranit se,nebo vychovávat podle svého?Kdybych to měla konkretizovat-on není absolutně má "krevní skupina".Je pro mě jako dítě z jiné planety,nerozumím mu,mluvíme každej jinou řečí...kdo nezažil,nechápe,jak velký může být rozdíl ve výchovách a názorech.

Nuna » henry288 Ale jo. Potkávám spoustu dětí a vidím velmi markantní rozdíly. V chování,vyjadřování,zájmech,životních prioritách..cítím často nad svými dětmi rozladění,že jsem jim nejspíš nedala nejvíc,co jsem mohla. Moc mi pak nepomáhají věty typu "Dala jsi jim nejvíc,co jsi uměla" - kort v situacích,kdy se ukáží jako vyloženě problémové.
Ale jsou to moje děti a mám je ráda a nevyměnila bych je za žádné jiné,vzorné,tiché,klidné,milé...
V9š,že to tak bývá? Tvůj chlap si našel nejspíš o stoprocent odlišnou ženskou než byla jeho první žena, s odlišnými názory a i s tou odlišnou výchovou k dětem...Můžu se zeptat,jak dlouho po jeho rozvodu jste se seznámili?

Nuna » henry288 A k Tvé otázce - nejspíš to budeš muset být Ty,kdo se musí pokusit dostat se na úroveň toho dítěte. Koukni se co čte,co poslouchá za muziku,čím se baví,co umí... a tam se někam "vecpi". Vím,že někdy je to těžké. Ale aspoň pokus by mohl být.

Marhon » henry288 nemám děti, tak tady nemam co dělat. ale naši byli rozvedený a soudy prostě rozhodnou, když se dva dospělí hádaj. co když kluk není nevychovaný, ale jen se ho zapoměli zeptat, co chce on.

henry288 » Nuna Rozváděl se a už byl se mnou,nemůžu si stěžovat,s tím,že budu kluka společně s ním vychovávat,jsem souhlasila.A to,že jsem o 100%jiná než jeho bývalka to je svatá pravda,určitě minimálně přístupem k vychovávání dětí.Já vedu děti k samostatnosti a tam se hýčkalo a opečovávalo až nadmíru

henry288 » Nuna Nečte,neposlouchá...že bych se zdokonalila v počítačových hrách?

player Zrušil bych svatbu.Nikoli vztah.Může to být ohnisko rozbrojů-a pravděpodobně bude.Svatbil bych až mu bude 18.

henry288 » Marhon Ptali se ho...souhlasil se střídavou péčí,ale leckdy asi povídají něco,o čem nemají ani páru,nedovedou si to představit...

henry288 » player Player=masakr fakt si to myslíš?a proč?že se jako ten kluk změní?a nebo se bude radovat,že nám to překazil?

henry288 » japadá Den pro každého-to se mi zamlouvá,snad to ještě stihnem do konce prázdnin zorganizovat.Díky za tip

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jan.ina, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jsi v mimořádně složité životní situaci a já bych se taky za toho kluka jednoho zlobivýho přimlouvala. Zkus ho pochopit. Všichni žijete pohromadě, jen on je nějakou dobu s Vámi, pak zase šupky k mamince. Pak zase s Vámi...

Kdysi jsem o střídavé péči mluvila se svými dcerami. NIKDY by si ji nevybraly. Prý by měli pocit, že nemají stálý domov, pocit jistoty...

A hlavně: Já bych si s ním promluvila. Otevřeně, mile, bez útoků, výčitek. Řekla bych mu o své lásce k jeho otci, o tom, že chci mít ráda i jeho a že mě mrzí, že nevycházíme v dobrém. Zeptala bych se ho, co mohu pro zlepšení udělat já a co je ochoten on.

A pak by se vidělo. A svatbu bych teda taky odložila....

Marhon » henry288 no, v dnešní době se mnohdy děti nedají nazvat dětmi, ale je pravda, když sem slyšela poprvé o střídavé péči, tak se mi zježily vlasy. neumím si představit,že je mi deset a že se v pravidelných intervalech stěhuju od jednoho k druhému. BRRRR. to bych byla za chvíli agresivní jak tasmanský čert. ale to je jen muj názor.

player » henry288 Právě že se asi nezmění.
V naší společnosti se pořád považuje manželství za uzavřenou věc a vztah za věc svobodné vůle dvou lidí.Když ti konflikty přerostou přes hlavu,sundáš prsten.Já bych se sňatkem vyčkal.Až bude kluk plnoletej,bude si stejně dělat co chce.Prostě to tak cítím.Nejeden vztah se díky ěmto překážkám vysypal.Pak se přidá další blbost a další a už toho bude plný pytel.

Gatura Henry, dnes už si mohu dovolit na toto téma napsat, že klučina nesmírně trpí, ať to ve tvých očích vypadá jakkoliv. Je to stále dítě, ať chcete nebo ne, a navíc ve velmi zranitelném věku. Prakticky v nejrizikovějším věku. Dnes se svým vlastním synem o těchto věcech mluvíme víc, než kdy jindy, a já se s překvapením dovídám o spoustě věcí, které jsem si myslela, že třeba až tak nebere. Víš, jak moc toho dítě registruje z rozvratu rodiny, co se týká postojů biologických rodičů? Dává si dohromady střípky reakcí mámy i táty, hledá stále u nich ochranu, i když vidí, že samo je pro ně méně zajímavé, jako jejich rozpadající se vztah. Je pro něj zhola nemožné, tím víc pro kluka, potýkat se sám s nevyrovnaným příjmem citů (kluci přece nepláčou). Je to asi už notoricky známá, a tak téměř zprofanovaná fráze, že pro normální psychický vývoj potřebuje dítě bezpodmínečně oba rodiče, jejich vzor chování, postojů, aby si vědělo v dospělosti rady s vlastními vnitřními postoji, které čerpá z rodičů. Jeho Já se utváří z ženských i mužských vlastností. Jenže ve skutečnosti se tomuto faktu věnuje tak málo pozornosti . Ty jsi dospělá, tvůj nový partner také, když si s tímto neumíte poradit vy dva, tak kdo jiný? Co si myslíš, že se stane, až se vezmete? Při první vážnější roztržce se tento problém stane hlavním problémem. I tvoje děti, pokud budou vidět tvé negativní reakce na nevlastního syna, zaujmou velmi tvrdý postoj. Nebudou v dospělosti schopny brát ohled na jiné, než na vlastní děti. A ten klučina? Jak může s tebou vycházet, když ty, jako dospělá žena, mu neukážeš možnosti, které má? On je v této situaci poprvé, nemá žádné životní zkušenosti, protože je ani mít nemůže. Když ho neochrání ve chvílích nejistoty jeho vlastní otec, anebo matka, neumí mu ukázat, že se okruh milovaných osob může v naprosté pohodě rozšířit i o jiné lidi, kdo mu to tedy ukáže? Když ty zaujmeš odmítavý postoj (stejně tak i jeho matka třeba), jak zjistí, že existuje láska bez hranic? Jak potom bude moci věřit ženám?
Možná ti tu kladu spoustu otázek, ale jsi žena. Pokud jsi se rozhodla vzít si muže s dítětem, musíš si uvědomovat, že se od tebe očekává víc, než jen nový vztah. Je to závazek, že nově příchozímu členu roviny nepokazíš pohled na svět. Jeho vzdorovitost je jen pokus, jak se vyrovnat s tak velkými změnami, protože jiný prostředek neovládá. Bojí se, cítí se ochuzený a sám, nepomůžou-li mu dospělí, pak vychovají člověka s velkými ranami na duši...

Držím pěsti, aby jsi našla cestu k jeho srdci a nemysli si, ani jeho matka to nemá jednoduché. Nejvíc bit je na tom on.

Marhon » Jan.ina no vida.tak nejen můj názor.

Gatura » Jan.ina Tak tak, sňatek by měl počkat. Nic se tím stejně nezmění k lepšímu. Noví partneři nezavřou oči nad nedostatky, které nemají dořešené. A pakliže je na cestě dítě, je to další komplikace, protože žena může jistou dobu zůstat na rodičovské starosti jaksi sama (i když jí bude muž pomáhat, nikdy jí nevymaže z hlavy nespokojenost, nervozitu a tu spoustu otázek, které obvykle žena s napjatými nervy má tendenci si klást) .
Ono se to nezdá, ale problémy s klučinou poukazují na mnohem hlubší potíže, než se zdá. Neschopnost rodičů přenést se přes rozchod "zralým" způsobem je z tohoto jasně patrná, jinak by tak velké napětí nevzniklo. I to je důvod k zamyšlení, jak moc pevné základy vztah má...?

Nuna » henry288 Myslela jsem si to.
Nejde o to,že by byl problém vychovávat dítě,které není Tvoje,ale jde o to,že jeho tatínek utekl z jednoho vztahu do druhého a nese si sebou dost velkou nálož nejen ve fyzické podobě syna. A ta nálož nyní padla i na Tebe. Plája má pravdu - do žádné svatby se nehrň! Nač potřebuješ list z radnice? Žít a milovat a vychovávat děti můžete i tak.

henry288 » Jan.ina Pokoušela jsem se s ním mluvit,ted už to nejde mám totální blok. s tím odkladem svatby mi dáváte...ten by zíral,kdybych mu řekla,že si ho nevezmu,než se uklidní situace uklidní z jeho synem.