Vážení,na tohle mě přivedly nejen některé diskuze na téma "jsem bez partnera a fakt to nevidím růžově, ty vztahy", ale taky se tohle často objevuje aj v reálném životě kolem mě, u lidí, se kterými jsem v kontaktu, kamarádi, přátelé. Prostě mám dojem, že tohle je velmi aktuální "řešení" kolem mě.No, já to mám tak, že já jsem ten optimista bez partnera, ten člověk, co si uvědomuje, že do toho "pravého" vztahu dozráváme právě přes ta úskalí několika vztahů a že negativismem v sobě si nepomůžu (taky jsem se ale k tomuhle přes ten negativní postoj dopracovala, ano, na začátku to bylo jiné). Je to obšírný téma, ale tak nějak po stručnu to je asi takhle.Pro inspiraci, povzbuzení ostatním, nebo aj pro naše vlastní ujasnění si tohohle, jak jste na tom vy? Co vy, ostatní single optimisti?
bajca6
presne tak bez partnera a optimista..nekdy mam pocit ze to ostatni nechapo berou to ze nemam partnera jako ze jsem pulka z neceho co tady ma bejt..nebo ze si dostatecne neuzivam zivota..ale ja jsem to nikdy neresila..zivot bezi tak nebo tak..tak proc se mracit.a uzivat se da vzdycky
bajca6
» bajca6
a nekdy me jeste prijde ze jsou az nastvani ze nejsem hromadka nestesti a nebrecim jim na rameni jako ze jsem sama..coz me dostava nejvic.. a nebo dohazovani od kamaradek jak kdybych uz byla uplne neschopna..