Tak dneska mě potěšilo, že jsem těsně před dveřmi, kam člověk normálně vstoupí, nezašlápla slunící se paví očko, které si tam rozvíralo křidýlka. Přímo jsem ucítila signal, že tam je něco živého, a tak jsem se mrkla pod nohy.Potěšilo mě to úplně stejně jako tzv. paranormální zkušenosti. Snad je to i díky občasným meditacím.Co vy? Zdá se vám, že jste díky meditacím víc duchapřítomní nebo vás to naopak odvádí od reality?Já jsem zažila obě fáze.
Nuna
To,čím já se dobíjím,uklidňuju,nad čím relaxuju se snad asi nedá nazývat meditací. Přesto jsem poslední dobou vnímavější vůči přírodě celkově a - někdy bohužel - i vůči lidem. Ale nevnímám to jako odtržení od reality, ba právě naopak,jako větší uvědomění si života okolo sebe.
luthy
» Nuna
Ja nemeditujem a predsa sa mi stávajú také bliky, ako tušenie čiejsi smrti zo sna, že o dve sekundy zazvoní telefón, že vycítim, ak niekto napíše mailík. Neviem či to sú visí s meditáciami, asi skôr s vnútorným svetom a v nímaním toho konkrétneho človeka.
Nuna
» luthy
Nene..tohle nejsou předtuchy. Samozřejmě taky,ale to nemám na mysli. Mám na mysli uvědomění si okolního světa ve spojitosti se svojí osobou. To se velmi těžko popisuje,sama to nemám pojmenované. Ale vím,že to pojmenovávat není potřeba.
duckling
» Nuna
veru ani ja na to neviem najst nejake jedno konkretne slovo, ktorym by sa to dalo opisat. ten pocit, ze si vonku a citis sa akosi... inak. tak nejako krajsie. teda aspon ja to tak vnimam.