Myslím, že už dlouho na žádnou lásku nevěřím... I když někoho potkám, jsem k tomu skeptická a ačkoliv mohu být v počátku okouzlená protějškem, pořád zůstávám dost střízlivá na to, abych viděla nedostatky... A navíc, jsem ve věku, kdy mě sem tam trápí teoretická možnost mít děti... Jenže neumím si představit, že při sociální podpoře našeho státu, místní stabilitě cen ( haha) a jistoty na pracovním trhu umím dítě vychovávat a živit sama... (to pro případ velmi pravděpodobný, že si otec dítěte najde mladší model nebo se rozhodne cestovat pěšky do Tibetu a už se nikdy nevrátit). Moje stejně staré kamarádky dostávají alimenty 1800Kč. Je to výsměch. I můj kocour stojí měsíčně víc. Nemám důvěru ve vztahy a neumím věřit mužům... protože nevěřím na lásku, hledám jejich motivaci jinde... A většinou mám pravdu. Má někdo podobný problém?