Taky jsem dneska slyšela "Asterku" jako Nuna a jedna paní tam takto argumentovala: Nemá šanci, takhle se nechová člověk, který miluje"/chtěl, aby omezila pracovní činnost.../Při té příležitosti mě napadlo, co řekl Dalajláma jedné mé přítelkyni - hlídej si své motivace. Tj. člověk může ujet v chování, ale důležitá je ta motivace.Jestliže někdo občas jedná jak slon v porcelánu, tak to taky může být proto, že má strach, že o ženu nebo o muže přijde.Je to sobecké, ale někdy stačí uklidnit, aniž bych chtěla urážet, tak jako se uklidňují zvířata nebo děti - pohlazením, úsměvem, milým slovem..protože občas člověk zblbne a je jak malej, a moudrý právě po prvotním rozčílení hledí na motivace...Může to být ovšem i naopak, že chování je uhlazené a motivace bídná...Co vy na to?
Artep
Co já na to? Já těm vztahům zcela nerozumí, někdy mám pocit že jsem z jiného světa a ,že asi nemluvím česky ani lidsky.
Je potřeba si uvědomit,že každá osobnost potřebuje individuální přístup. Pak je potřeba posoudit jakým způsobem domlouvat,motivovat,uklidnit,podpořit.
jak do toho čučím , tak mě napadlo,že já vlastně patřím mezi lidi co si do té huby moc nevidí občas plácnu nějakou zhovadilost která může ublížit,zarazit,překvapit,ale není zle myšlena .
Jyotis
» Artep
Hm, tím užitečnější je pro sebe i ostatní odlišovat motivace od chování, které hodně vyplývá z temperamentu. Člověk se pak snáz sám omluví, nebo komentuje a druzí to taky berou lehčeji, než když jim osobnost splývá s chováním. :)