Láska mezi mužem a ženou je nádherná věc,ale.....čemu slouží?
Všichni to několikrát za život prožíváme.Líbí se nám to,vzrušuje,dojímá,obohacuje,je to koření našeho žití.Jenže:Quo vadis,lásko? Proč je to u nás tak dané,že po nádherné záběhové době přijde jakýsi příjemný kamaračoft a v konečné fázi (až na výjimky) jsme schopni druhého v lepším případě tolerovat ale již ho nezbožňujeme,v tom horším mizíme za cenu emočního vypětí a rozvratu?Je tedy život v páru omylem lidstva?Měli jsme zůstat v rodech? Tam,kde třeba oplodňovali samičky jen ti nej samci?Namchan tu kdysi řekl,že čistá láska přečká cokoliv,že vychází z duše.Já se považuju za oduševnělého tvora,nicméně vždy po dvouletém vztahu jsem se dostal do slepé uličky.Tak proč ? Proč? Proč musíme platit za pár měsíců rozkoše a nádhery takové obří daně? Tuší to někdo?
il*ča
» player
Nemyslím, že by vztahy domršila příroda...to spíš lidi nevědí, co vlastně chtějí, co od vztahu očekávájí ( ted nemluvím o nikom konkretním) a často místo rozumu používají hormony...Taky vidím, že mnohým párům ve vztahu chybí tolerance a vzájemná úcta, jen co pomine prvotní zamilovanost, začnou na sobě hledat nesmyslné chyby - a začnou se rozhlížet jinde...