je mi smutno na dusi - Diskuze a zkušenosti

doldi já si prošla něčím podobným...manžel se mi zamiloval jinde...Bylo to strašné - vím, jak se cítíš, člověk je ponížený do morku kostí. Snažila jsem se bojovat, ale proti zamilovasti to jde těžko. Ubližovala jsem sama sobě. Pak po dlouhém rozmýšlení jestli zůstat nebo se rozvést to přišlo najednou samo - dítě rozhozené jeho chováním, neustále brečící a cítící nesoulad...To rozhodlo a já se rozvedla. Teď to bude rok od podání žádosti a od té doby žiju s dcerou sama. Od září jsme rozvedeni. V lednu jsme se odstěhovaly... A musím říct, že jsem dobře udělala, netrápím se, srovnala jsem se, malá je spokojená-má ve všem jasno, netrápí se. A já? Já nejsem rozvedená, ale s v o b o d n á !!! Dnes nechápu, jak jsem s exmanželem mohla být deset let. Naprosto jsem se od něj odpoutala, už mě netrápí, kde co vyvádí a kde zrovna je... V tom, co máš dělat, ti nikdo nemůže dost dobře poradit, ale neboj, ve správné chvíli to rozhodnutí přijde samo, a najednou budeš vědět, co chceš a co máš dělat. Kamarádky, které ve vztazích zůstaly řeší stále dokola ty samé problémy s nevěrou a dnes mi závidí, že já mám vše pořešeno. Není to sranda, ale člověk se vzpamatuje rychle. Ale jedno vím jistě - pokud bych měla pěkný vztah s partnerem (což jsem ale neměla) - už NIKDY bych po nevěře nepátrala.