Napisi muj pribeh,treba mi nekdo ukaze a poradi jakym smerem jit..jsem vdana v Nemecku uz 16 let,mame s manzelem dve holcicky 15,11,ktere jsou tady domaCechy jim nic nerikaji a ja je ani nenaucila cesky..Kdyz jsem se vdavala,tak jsem byla zamilovana,ale manzela jsem asi doopravdy nemilovala,jsme kazdy jiny..on introvert,ja opak.Je to tak 7let co laska odesla a ja si zacala intenzivne uvedomovat,jak touzim po navratu domu,do Cech.S manzelem se nemohu smat,povidat si..spojuji nas jen holky.Jinak se o nas stara,mlcky bere tu situaci tak jak je,protoze ma strach neco menit,ale vi,ze ho nemiluji a ze je jen otazka casu,kdy odejdu.Mam dva roky pritele v Cechach,ktereho moc miluji,nemeli jsme lehky zacatek a i ted,kdyz odjizdim do Nemecka to pro nej neni lehke a ja si uvedomuji,ze ho nechci ztratit.Neni to jen sex co nas poji,je to vsechno...jsme narozeni stejny den,mesic,rok,i ve stejne nemocnici a mame hodne spolecnosti...chce,abych uz udelala ten krok a prisla za nim,ale ja mam strach...mam strach ztratit deti,nevim jak to tady zvladnou,neni obvykle,aby matka opoustela potomky,i kdyz se jim vede dobre.Rikam si,ze jsem je vypiplala z toho nejhrsiho a ted je rada na manzelovi,ale bojim se,ze mne nepochopi a odsoudi..na druhou stranu si uvedomuji,ze mame jen jeden zivot a preji si jeste zit v lasce a ve stesti...poradte zenske,moc se trapim a nevim co delat...mozna mne hodne lidi odsoudi,ale nic nedelam za zady manzela,on o priteli vi,jen deti jsem nezasvetila a nevim jak to udelat,i kdyz uz tusi,ze vztah s tatinkem neni idealni,ackoliv se nehadame a nedelame si naschvali..je to jako pomala agonie.----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Miky26
Myslím,že víc dětem ublíží,když se rodiče nemilují. Je jen otázkou času,kdy to poznají. Každopádně,nejsou už tak malé,aby nedokázali pochopit tuto situaci. A znám pár lidí,kteří se dělí o děti v mezinárodním měřítku. Děti jsou na to zvyklé,mají dobrodružnější život,což přispívá k autoritě osobnosti dítěte. Ten razantní krok schvaluji, oddalování jen situaci stíží. Je ale jen škoda,že jste nevypěstovala ve svých dětech vztah k čechám,to možná bude menší blok,ale všechno se dá zvládnout,když člověk chce. S pozdravem Miky