Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Doteky člověčí - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Doteky člověčí
05.06.2009 - 23:44
atraM
Doteky člověčí
Dotýkáte se? A dotýkáte se rádi a často? Je to provás důležité?Nemyslím tím teď vůbec nic ve smyslu erotiky, sexu a těchhle příjemných sfér Spíš jde o takové ty sociální doteky, fyzickou blízkost běžného dne či "otlapkávání" se s partnerem - hmatový kontakt, kdž si třeba jenom povídáte, díváte se na televizi nebo někam jdete...Sem tam mi na sebe někdo prozradí poměrně intimní postřehy a zaujalo mě, že evidentně existují nejméně dva typy lidí:ti "hmatoví" a ti, co mají i v partnerství radši svůj nedotčený fyzický prostor...Pokud jsou správně spárovaní, není co řešit... a možná si tyhle odlišnosti člověk vlastně ani neuvědomí, ale když je na tom každý z dvojice jinak... Jste "otlapkávací" nebo ne?Pokud je na tom váš partner jinak, myslíte, že je to známkou něčeho? Jak to řešíte?A je tu někdo, kdo ty partnerovy doteky mimo sex moc nemusí?
06.06.2009 - 08:00
| Filtr
Nuna
Jsem tzv.kontaktní typ.
Ale na druhou stranu přiznávám,že ke všem lidem tu potřebu dotýkat se jich necítím.
I když jsem vypozorovala poslední dobou,že i tam,kde neproudí energie,nebo kde je energie vyloženě negativní a jdu a dám tam ten dotek,rázem se to jaksi zklidní.
Rada by tedy mohla znít - "Šahejte i na své "nepřátele"
Ještě k tomu partnerovi - nevyberu si jako partnera člověka,který takový není naturelem. Asi taky jedna ze "zásad" při výběru,protože i tady by mohla časem vzniknout třecí plocha a v tomhle směru by to bylo obzvláště bolavé pak.
Bohužel tohle neovlivním u dětí,velkej synáček je nekontaktní až běda / nepřičítám to jeho pubertě,kdy v tomhle věku děti nemají potřeby svoje matky objímat,byl takový vždycky/ zatímco malý syn by mi visel na krku neustále. To je sice pro mě jakási kompenzace,ale vůči druhému synovi pak mám jakési "pocity viny".Zbytečné samozřejmě,pokud on tu potřebu nemá,proč já bych se s tím trápila? Ale není to prostě příjemný stav,kdy dva se mazlí a jeden sedí opodál jen je pozorujíc. Navíc je to podivné,ale přesně takhle jako on jsem se v pubertě chovala já taky. Zoufale jsem chtěla a přesto jsem to nedokázala. Pak jsem tu fyzickou lásku hledala u svých partnerů a vedlo to dost k bouřlivým stavům a vztahům.
Ale to už jsem kapku odbočila.
Ale na druhou stranu přiznávám,že ke všem lidem tu potřebu dotýkat se jich necítím.
I když jsem vypozorovala poslední dobou,že i tam,kde neproudí energie,nebo kde je energie vyloženě negativní a jdu a dám tam ten dotek,rázem se to jaksi zklidní.
Rada by tedy mohla znít - "Šahejte i na své "nepřátele"
Ještě k tomu partnerovi - nevyberu si jako partnera člověka,který takový není naturelem. Asi taky jedna ze "zásad" při výběru,protože i tady by mohla časem vzniknout třecí plocha a v tomhle směru by to bylo obzvláště bolavé pak.
Bohužel tohle neovlivním u dětí,velkej synáček je nekontaktní až běda / nepřičítám to jeho pubertě,kdy v tomhle věku děti nemají potřeby svoje matky objímat,byl takový vždycky/ zatímco malý syn by mi visel na krku neustále. To je sice pro mě jakási kompenzace,ale vůči druhému synovi pak mám jakési "pocity viny".Zbytečné samozřejmě,pokud on tu potřebu nemá,proč já bych se s tím trápila? Ale není to prostě příjemný stav,kdy dva se mazlí a jeden sedí opodál jen je pozorujíc. Navíc je to podivné,ale přesně takhle jako on jsem se v pubertě chovala já taky. Zoufale jsem chtěla a přesto jsem to nedokázala. Pak jsem tu fyzickou lásku hledala u svých partnerů a vedlo to dost k bouřlivým stavům a vztahům.
Ale to už jsem kapku odbočila.
06.06.2009 - 08:02
| Filtr
Nuna
» atraM
Ono už to i na těch srazech je znát - kdo je "otlapkávač" a kdo ne. Někdo se na Tebe nadšeně vrhne aniž by Tě znal a někdo si drží odstup i od lidí,kteří jsou mu vlastně blízcí.
Z Tebe to "kouká",že Ti to moc pod nos nejde,ale to mě neodradí,na příštím srazu Ti zase skočím po krku.
Z Tebe to "kouká",že Ti to moc pod nos nejde,ale to mě neodradí,na příštím srazu Ti zase skočím po krku.
06.06.2009 - 08:05
| Filtr
Nuna
» janey82
..dá se to změnit..
..u lidí, s nimiž Ti bude fungovat tzv.komunikační kanál,tam,kde se budeš moct otevřít,být upřímná,sama sebou,tam kde budeš milovat - tam to bude fungovat. Čím víc těhle lidí bude, tím menší to pro Tebe bude problém. Nemusí jít jen o partnera..
..u lidí, s nimiž Ti bude fungovat tzv.komunikační kanál,tam,kde se budeš moct otevřít,být upřímná,sama sebou,tam kde budeš milovat - tam to bude fungovat. Čím víc těhle lidí bude, tím menší to pro Tebe bude problém. Nemusí jít jen o partnera..
06.06.2009 - 10:57
| Filtr
atraM
» Nuna
To je fakt rébus, tohleto, protože doma jsem absolutní tulič otlapkávací...
Taky třeba nejradši maluju přímo prstama, rovnou do barev bez štětců, o hlíně ani nemluvě,
ale přitom se se cítím líp, když si k sobě zbytek světa můžu fyzicky pouštět vemi, velmi zvolna...
A to jsem se to vlastně ještě "vědomě" musela učit (teď už třeba vůbec nemám problém udělat hodinovou masáž téměř cizímu člověku a bude mi to i příjemné).
Ale právě mě napadlo, že tu možná může hrát roli něco takového, jako mechanismus nebo způsob, jakým člověk vlastně navazuje kontakty.
(Něco jako používání živlů... nebo...asi mě ještě nenapadlo, jak to vlastně označit)
Když se třeba seznamuju s materiálem, se kterým zrovna pracuju, potřebuju si na něj šáhnout téměř okamžitě, smyslově si ho vychutnat.
U lidí zřejmě začínám s nějakými jinými čidly či co, takže to fyzično zřejmě přijde na řadu až nakonec...
Taky třeba nejradši maluju přímo prstama, rovnou do barev bez štětců, o hlíně ani nemluvě,
ale přitom se se cítím líp, když si k sobě zbytek světa můžu fyzicky pouštět vemi, velmi zvolna...
A to jsem se to vlastně ještě "vědomě" musela učit (teď už třeba vůbec nemám problém udělat hodinovou masáž téměř cizímu člověku a bude mi to i příjemné).
Ale právě mě napadlo, že tu možná může hrát roli něco takového, jako mechanismus nebo způsob, jakým člověk vlastně navazuje kontakty.
(Něco jako používání živlů... nebo...asi mě ještě nenapadlo, jak to vlastně označit)
Když se třeba seznamuju s materiálem, se kterým zrovna pracuju, potřebuju si na něj šáhnout téměř okamžitě, smyslově si ho vychutnat.
U lidí zřejmě začínám s nějakými jinými čidly či co, takže to fyzično zřejmě přijde na řadu až nakonec...
06.06.2009 - 18:13
| Filtr
Nuna
» ži.va
Klasika - mužští si vždycky jakýkoliv náznak přízně či zájmu vyloží jako sexuální nabídku. Jakýkoliv kontakt je pro ně podnětem k tomu,aby rozjeli tu svoji "hru" na dobytí a jejich ješitnost je pěkně sražena,když dáma najednou "couvne". Couvání je ovšem jejich pohled,oni asi opravdu neumí být nalazeni jen na tu duševní vlnu " Je mi dobře,dotknu se Tě a kus toho dobře Ti předám,protože za to vlastně můžeš Ty" Škoda. Ale přiznávám,že dřív jsem to taky takhle nevnímala,to až nyní,poslední dobou. A srazy toho byly jakýmsi stimulem,důkazem,podnětem - či jak to říct.
Kde je kolega Brujo? Ten by mi to potvrdil. Já ho v životě neviděla a přesto jsem měla pocit,že ho znám milion let. Že jsme někde spolu jako duše pluli tím nekonečnem a bylo nám spolu dobře. A tak jsem se na něj vrhla a vůbec mi to nepřišlo divné - a myslím ani jemu ne - a vůbec mi to nepřišlo nijak vyzývavé,natož sexuální. To samé ovšem Plája, Rotan,Bubo... // doufám,že pánům nevadí,že je jmenuju// a já za tím žádný podtext nemám a myslím,že ani oni ne. Proto jsem taky po návratu domů používala slova,že beru najdisáky jako bytosti bezpohlavní, což možná znělo divně,ale bylo to myšleno v tomhle duchu.
A já to mám i u lidí okolo sebe poměrně dost. V práci mám dva kolegy,kteří mě přitahují,nikoliv fyzicky,ale jako osobnosti,duše chceš li. Vždycky když se někde míjíme, potkáme, musím se jich dotknout, dát jim pusu, vzít je za ruku...uznávám,může to vypadat podivně a určitě to musí vypadat podivně z pohledu ostatních lidí ve firmě,ale oni už si myslím zvykli. Jsou to takové moje duše. Nebo moji bráškové,ty bych otlapkávala pořád a vůbec v tom není sexualita, jen prostě štěstí,že je mám.
Nemotám se do toho moc?
Kde je kolega Brujo? Ten by mi to potvrdil. Já ho v životě neviděla a přesto jsem měla pocit,že ho znám milion let. Že jsme někde spolu jako duše pluli tím nekonečnem a bylo nám spolu dobře. A tak jsem se na něj vrhla a vůbec mi to nepřišlo divné - a myslím ani jemu ne - a vůbec mi to nepřišlo nijak vyzývavé,natož sexuální. To samé ovšem Plája, Rotan,Bubo... // doufám,že pánům nevadí,že je jmenuju// a já za tím žádný podtext nemám a myslím,že ani oni ne. Proto jsem taky po návratu domů používala slova,že beru najdisáky jako bytosti bezpohlavní, což možná znělo divně,ale bylo to myšleno v tomhle duchu.
A já to mám i u lidí okolo sebe poměrně dost. V práci mám dva kolegy,kteří mě přitahují,nikoliv fyzicky,ale jako osobnosti,duše chceš li. Vždycky když se někde míjíme, potkáme, musím se jich dotknout, dát jim pusu, vzít je za ruku...uznávám,může to vypadat podivně a určitě to musí vypadat podivně z pohledu ostatních lidí ve firmě,ale oni už si myslím zvykli. Jsou to takové moje duše. Nebo moji bráškové,ty bych otlapkávala pořád a vůbec v tom není sexualita, jen prostě štěstí,že je mám.
Nemotám se do toho moc?
06.06.2009 - 18:17
| Filtr
Nuna
» ži.va
To už je další otázka - proč se vlastně lidé tulí? Proč máme tu potřebu se otlapkávat,hladit, objímat...
Zklidňujeme svoji vlastní energii,která nás někdy přesahuje a nezvládáme ji.
Hledáme útočiště,pocit bezpečí.
Chceme se podělit o nějakou radost nebo smutek a nemáme na to slova.¨
Asi bychom našli víc odpovědí.
Zklidňujeme svoji vlastní energii,která nás někdy přesahuje a nezvládáme ji.
Hledáme útočiště,pocit bezpečí.
Chceme se podělit o nějakou radost nebo smutek a nemáme na to slova.¨
Asi bychom našli víc odpovědí.
06.06.2009 - 18:18
| Filtr
ži.va
» Nuna
nemotáš, taky mám svoje dva brášky a rozumím ti....a Rotana, to je prostě mééďa náš, toho kdybych si nemohla otlapkat a skočit mu kolem krku, tak bych asi žuchla do rybníka...a přesně jak píšeš....je zajímavý, že ti kamarádi to většinou chápou ale jak jde o partnera, tak ten to tak nechápe a při sebemenším ťuťuťu, by na tebe skočil...(nevím, možná mám posunutou hranici ťuťuťu, můj ex říkával, že to už není mazlení ale vyzývavá provokace a přitom mě to tak nepřišlo...chjooo )
06.06.2009 - 18:29
| Filtr
Nuna
» ži.va
..Chosé šel na pivo,tak se budem tulit spolu,pojď..
..kde je hranice mezi tím,co je ještě mazlení a co už vyzývavost to Ti nepovím,to asi každej bude mít nastaveno jinak..
..ženská to vnímá a dovede to během vteřiny přehodit,u chlapů mám dojem,že to nechápou vůbec.. partneři.. ale třeba je to jen moje špatná zkušenost..
Vzpoměla jsem si na scénu z Vratných lahví,jak tam říká Macháček Wilhemové "... my když se dlouho jen líbáme, tak nás to pak bolí" ..tak tam asi někde bude ten zakopanej pes, protože mužští myslí tím orgánem co není v hlavě..
..kde je hranice mezi tím,co je ještě mazlení a co už vyzývavost to Ti nepovím,to asi každej bude mít nastaveno jinak..
..ženská to vnímá a dovede to během vteřiny přehodit,u chlapů mám dojem,že to nechápou vůbec.. partneři.. ale třeba je to jen moje špatná zkušenost..
Vzpoměla jsem si na scénu z Vratných lahví,jak tam říká Macháček Wilhemové "... my když se dlouho jen líbáme, tak nás to pak bolí" ..tak tam asi někde bude ten zakopanej pes, protože mužští myslí tím orgánem co není v hlavě..
06.06.2009 - 18:34
| Filtr
Nuna
» atraM
Jojo.
Ke člověku,kterému věřím,se vždycky stulím nejraději.
Měla jsem takhle jeden takový vztah. Starší kamarád.
Mě u něj bylo vždycky tak neskutečně dobře,dost možná mi svým způsobem nahrazoval tátu. Sedím a povídáme, nebo i mlčíme, ležíme vedle sebe a je nám dobře. Duševní souznění,ideální,ovšem nic pro život - někde to tu zaznělo,že tyhle dvě věci mohou být odlišné. Můžeš milovat někoho i když víš,že žít s ním nemůžeš. Tam to vždycky viselo ve vzduchu - ta neskutečná síla a energie a pocit štěstí.
Hádej,čím se to pokazilo?!
Ty jo..to je hotová zpovědnice tady dneska.
Ke člověku,kterému věřím,se vždycky stulím nejraději.
Měla jsem takhle jeden takový vztah. Starší kamarád.
Mě u něj bylo vždycky tak neskutečně dobře,dost možná mi svým způsobem nahrazoval tátu. Sedím a povídáme, nebo i mlčíme, ležíme vedle sebe a je nám dobře. Duševní souznění,ideální,ovšem nic pro život - někde to tu zaznělo,že tyhle dvě věci mohou být odlišné. Můžeš milovat někoho i když víš,že žít s ním nemůžeš. Tam to vždycky viselo ve vzduchu - ta neskutečná síla a energie a pocit štěstí.
Hádej,čím se to pokazilo?!
Ty jo..to je hotová zpovědnice tady dneska.
06.06.2009 - 18:55
| Filtr
atraM
» Nuna
S těma energiema na tom taky něco musí být.
Nedávno jsem nad tím docela užasle uvažovala, protože jinak nevím, jak si vysvětlit, jak reagovala moje dcera na některé lidi, které viděla vlastně poprvé v životě...
Velká akce se spoustou lidí a ona si přímo řekla o pochování - jenom u dvou lidí... Normálně přišla k pro ni "cizímu chlapovi" a s gestem "strejdo, zvedni mě a pochovej" se na něj radostně vrhla...
Pro mě to jsou bytosti, ke kterým mám lidsky nejblíž a znám je dlouho, ale to ona nemohla ani tušit - ke všem jsem se tam chovala stejně.
Nedávno jsem nad tím docela užasle uvažovala, protože jinak nevím, jak si vysvětlit, jak reagovala moje dcera na některé lidi, které viděla vlastně poprvé v životě...
Velká akce se spoustou lidí a ona si přímo řekla o pochování - jenom u dvou lidí... Normálně přišla k pro ni "cizímu chlapovi" a s gestem "strejdo, zvedni mě a pochovej" se na něj radostně vrhla...
Pro mě to jsou bytosti, ke kterým mám lidsky nejblíž a znám je dlouho, ale to ona nemohla ani tušit - ke všem jsem se tam chovala stejně.
06.06.2009 - 19:14
| Filtr
Nuna
» ži.va
Je to pryč?
Tak se v tom nemimrej!
Že ses neshodla s jedním neznamená,že všichni jsou stejní.
Právě - máš co dělat sama se sebou, tak se nesnaž pochopit ještě druhé,potažmo takové plémě jako jsou mužští.
Ne fakt,tohle nemá cenu.ˇ
Nebo to chceš vyřešit dřív,než najdeš někoho jiného? Aby se historie neopakovala?
Já Ti v tomhle neporadím,já mám k sexualitě vztah velmi otevřený až amorální,mě už nerozhodí nic mám dojem.
Za prvný a za druhý to není asi téma do debaty.
Tak se v tom nemimrej!
Že ses neshodla s jedním neznamená,že všichni jsou stejní.
Právě - máš co dělat sama se sebou, tak se nesnaž pochopit ještě druhé,potažmo takové plémě jako jsou mužští.
Ne fakt,tohle nemá cenu.ˇ
Nebo to chceš vyřešit dřív,než najdeš někoho jiného? Aby se historie neopakovala?
Já Ti v tomhle neporadím,já mám k sexualitě vztah velmi otevřený až amorální,mě už nerozhodí nic mám dojem.
Za prvný a za druhý to není asi téma do debaty.
© 2007-2024 Najdise.cz