Kamarádka mi pověděla že je mi můj přítel nevěrný,řekla mi to proto abych nebyla za trubku,a že to ví naši společní kamarádi,nikdo mi nic neřekl,no chápu nechtěly mi ranit a shodit přítele.Měla jsem podezření na dvě,které se potvrdilo.Ví o třech jeho aferkách,věřim že to neni vše.Hnusý se mi jenže jak mu to vpálit nechci shodit kamarádku byla by ta špatná.Chystám se na něj uhodit ale bude zapírat,co mám dělat?Máme spolu dvě děti ale radči budu sama než tohleto,pořád jen lži a aby mi chodil jinam na to nemám žaludek,i kdyby přísahal že už to neudělá,za prvé nevěřim a za druhé je mi z něj zle
Ilon spí s měsícem
Nejsem odborník,přes vztahy,mám jen své vlastní zkušenosti,prohry,snad i výhry. Ty sama musíš vědět,jak moc jej máš ráda,co jsi schopna odpustit. V životě se to stává,nejsme zakodovani jako monogamní,ačko-li se o to snažíme. Hmm,dvě děti,to je tvá priorita. Přelož list papíru a na jednu stranu napiš upřímně,proč ho chceš a na stranu druhou,proč ne. Potom papír schovej a vrať se k němu za pár dní. Sama si zpočítáš,která strana převažuje. Potom jednej,z rozmyslem,máš dvě děti. Když vše popře,je ještě naděje.Nemusí být,vždy vše tak, jak se druhým zdá. Jaké má zaměstnání? Já bych nevěřila číšníkovi a taxikáři.
Ilon spí s měsícem
» kacca27
Jaj,to znám neb znala jsem. Jdu vyřizovat. Pozdní příchod....potkal jsem kámoše. Já dnes vím,že kdyby...kdybych nebyla blbá a řekla rodičům, o co doopravdy jde,nerozmluvili by mi rozvod.Dnes bych byla asi úplně jinde/nevím kde/,můj muž by možná žil...Možná ne.Možná je to osud. A...ač jsem se všemožně snažila,aby má rodina,byla ta má vysněná...upečený koláč,šťastné děti,společné výlety/jen se mnou/...atd.,mé děti mi kdysi vyčetly,proč jsem se nerozvedla. Holka,vše je relativní,před třemi lety spáchal sebevraždu...alkohol,dluhy, má žádost o rozvod... Nedávno jsem si vyslechla,že kdybych se nechtěla rozvést,tak by žil...Udělej to,co cítíš.Jsi člověk,osobnost a nikdo nemá právo tě podvádět.Pochopím úlet,to,co popisuješ,pokud je to pravda,úlet není.Mysli na děti,na sebe,.Někdy nastanou chvíle,kdy by člověk měl být sobec a myslet jen na sebe.Posléze zjistí,že to bylo dobré,i pro děti.