Nač ten věčný koloběh? Nač všechny ty vztahové kruhy? Nač všechno to věčné rozcházení, scházení, udobřování, neudobřování, nenávidění, "návidění", nač to???Nač?Chtěla bych chvíli být jen čistou vodou... průsvitnou, čistou, tichou mírnou vodou...Je to vůbec možné?
Wolfinka
» celebrita
Není, Celi... není, řeším to samé co ty... ano, byla jsi mi inspirací, ale není to pro Tebe... ale pokud chceš, můžeš mi odpověďět, jsme na jedné lodi, co se kymácí... nahoru a dolů...
celebrita
» Wolfinka
Áha, to si budeme rozumět vid? Co budeš dělat ty? Jak moc rozdílné to máš se mnou? Na mě je toho moc, smrt, sluníčko, pohřeb, Tomáš...
Víš co udělám? Pojedu na Višnovou, hned po pohřbu a budu hooodně přemýšlet, o návratu, o tom, zda jsem taková, jak mě tu mnozí vidí , o sobě, o všem...
Wolfinka
» celebrita
... a to je to... co mě děsí... přemýšlet nad sebou, stále dokola, to uzavření sama v sobě, to věčné omýlání... nechci se dívat na sebe, už tak jsem čumákem přilepená k zrcadlu... chci se ptát... a vím přesně, že není nikdo, kdo mi dá odpověď a to zažité klišé "hledej pravdu v sobě" mě neskutečně dusí... hledám ji už tisíc let... nenacházím... to je to co mě děsí, to je to...
celebrita
» Wolfinka
Wolfinko, tak ted si mi vnukla myšlenku. To je fakt, nač to věčný přemýšlení..ale ty to zvládneš, jsi silná a milá a panna, jako moje nej kámoška a ta je úžasná, i ty určitě jsi