Umírající nicota...

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Mezi nebem a zemí > Detail diskuze

21.05.2009 - 17:41

e.s.o.rimmer

Umírající nicota...

V dobách pradávných se tradovalo, že život je pouhé vizuální vyjádření smrti(nicoty)...něco jako viditelná část ledovce nad hladinou.Nikoli proto, že by život samotný neexistoval, ale proto, že smrt(nicota) by bez něj nebyla úplná...Vše ve vesmíru i zde k ní směřuje, Slunce vyhasne(vybuchne), Země měla být už dávno mrtvou planetou, jelikož její ekosystém je natolik křehký, že je naprosto minimální šance, aby by ji něco nezničilo. Přesto tu stále je...Galaxie se sráží a trhají, míchají...vybuchují supernovy a jejich gamavýbuchy usmrcují ve své pouti vše živé na námi stavěném a jediném známém systému života vzešlého z vody.Přesto tu život stále je...Známá jsou i fakta, kdy nejzákladnější bakterie jsou schopny přežít v samotném vesmíru, načež opětovnou reakcí s H2O znovu ožívají...Život je jako nemoc, jež se šíří kvadranty vesmíru. Zahlcuje jej víc a víc.Je všude, jen my to nevíme a nevidíme.Protože náš předpoklad je, dívat se jen na život stvořený pomocí vody.Je to neustálá agónie, bez klidu a míru, s bolestmi a chvilkami oddechu.Smrt je nástroj a pomocnice nicoty, věčného "nebytí", klidu a ničeho.Život je jako nádor, který se rozrůstá, až jednoho okamžiku buďto praskne a zahubí nicotu i sebe, či bude chirurgicky odstraněn...Jsme parazité...chtělo by to vlastní vesmír. :46:

(neberte život tak vážně)

Stránka: 1 2

Řazení:

21.05.2009 - 20:56 | Filtr

Georgius

A co když je to neustálý koloběh (jako jaro, léto, podzim, zima, jaro, léto,...).

Vždy musí něco vznikat a zanikat, jinak by to neexistovalo. Asi není nic hmotného ve stejné formě navěky. Stejné zůstávají pouze principy.

Ale si myslím :6:

, že každý životanoš je důležitý. Jednotlivec tvoří celek, který je právě podmíněn mnoha jednotlivci.

Zanikneme-li někdy jako lidstvo, tak zase někde za pár miliard let :4:

vznikne něco obdobného, jako jsme my.

Nicotu vidím pouze v jednotlivci, který není součástí celku - je zbytečný a je předurčen k zániku.

Konečně pořádná diskuze s otevřenou a nejasnou odpovědí... :3:

21.05.2009 - 21:04 | Filtr

e.s.o.rimmer » Georgius

Nicota...co když je to základní stavební prvek pro vše, co existuje?

Kdyby bylo jen nic, nebyl by někdo, kdo by mohl říct, je něco...

Naopak kdyby bylo jen něco, každý by mohl říct, že je pomyslné nic...

:4:

Tak jako se mění roční období, vznikají a zase zanikají vesmíry...

Celek je méně náchylný ke větším změnám, tím je odolnější, naopak se neumí rychle přizpůsobit a může snáze v kritické chvíli zaniknout, než jednotlivec jednající sám za sebe... :2:

21.05.2009 - 21:20 | Filtr

Georgius » e.s.o.rimmer

Nicota... už jenom to, že se najde člověk, který hájí nicotu jako základní prvek pro vše, odporuje tomu, že existuje absolutní nicota, natož aby byla základním prvkem a konečným cílem.

Mnohem pravděpodobnější mi připadá jako základní princip všeho transformace - neboli život.

Ale teoreticky ani prakticky nemůže jednotlivec existovat zcela oddělen od celku. To prostě nejde. Všichni jsme součástí celku, který je rozdělen na mnoho podcelků,............................

:3:

21.05.2009 - 21:28 | Filtr

Georgius » Ilon spí s měsícem

A co když je vesmír, svět,... jen projekcí naších myšlenek a představ?

Proč někomu připadá něco jako pozitivní a to samé připadá někomu jako negativní.

Každý vidí svět jiným pohledem.

21.05.2009 - 21:34 | Filtr

e.s.o.rimmer » Georgius

Neobhajuji nicotu, obajoval bych život, jakožto živá bytost, ale zamýšlím se nad ní, aniž bych do toho tahal svou existenci...

Transformaci bych vzal jako přerod z ničeho v něco, nikoli samotný život, tudíž něco...

Nebýt biologických omezení jednotlivce člověka, či závislosti na potravě, nepotřeboval by člověk sociální uskupení...jednoho dne může dojít k tomu, že lidé budou hermafrodité jako jiné formy života a budou obdařeni genetickou pamětí.

Potom bych se zeptal, opravdu jsou závislí?

Nyní ano...

21.05.2009 - 21:37 | Filtr

Ilon spí s měsícem » Georgius

Pěkně jste mi to,pánové,vysvětlili.
Já kdysi četla povídku,sci-fi,o člověku,který se vymanil pokusu a jeho zjištěním bylo,že žije v krabici a je objektem k pozorování.
Co když jsme taky jenom objekty v krabici? Pozorují nás? :22:

21.05.2009 - 21:39 | Filtr

e.s.o.rimmer » Georgius

Spíš bych se přikláněl k projekci všeho, kdy živí tvorové a v našem případě možná "myslící" fungujeme jako promítačka...tehdy by se promítali i samotné myšlenky a neplatilo by: Myslím, tedy jsem.

Tudíž nejsem...jsem nicota. :46:

21.05.2009 - 21:42 | Filtr

Georgius » e.s.o.rimmer

Život chápu jako proměnu z něčeho na něco.

Myslím si, že energie nemůže zaniknout, pouze se přemění.

Právě biologické omezení je jedno z mnoha mých ,,podcelků´´.

Nyní ano a v budoucnu také...

21.05.2009 - 21:48 | Filtr

Najdise.cz » Georgius

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Myslím si, že energie nemůže zaniknout, pouze se přemění.
------------------------------

Ano, to je Isaakem Newtonem definovaný zákon o zachování energie, který se projevuje jak na úrovni materiální, tak mentální.

21.05.2009 - 21:49 | Filtr

e.s.o.rimmer » Georgius

Proměnu ano, ale jakožto vývoj života a to už je právě něco, nikoli nic, ale samotný život beru jako omyl, avšak nutnou součást ničeho...

Něco jako vyjímka potvrzující tvrzení...anomálie.

V budoucnu myslím, že to nebude udržitelné...s menším omezením roste chuť existovat po svém a být spíše sám...všimni si, že každý si raději sedne v autobuse, či ve vlaku sám...

21.05.2009 - 22:05 | Filtr

Georgius » Ameliee

Velmi zajímavý názor. :15:

Jinak mám velmi rád Tvoje páč, onehdá,... :6:

21.05.2009 - 22:09 | Filtr

Georgius » e.s.o.rimmer

Ale mění se nejen živí tvorové, mění se i ,,neživé´´ hmoty. A právě v té proměně vidím život (vidím ho nejen u živých tvorů).

Mě to zase připadá jako základní princip.

O to více zapadá do celku - respektuje ostatní členy celku (nezabije je, kvůli tomu že chce být sám).

21.05.2009 - 22:15 | Filtr

e.s.o.rimmer » Georgius

Nežívé věci se také mění...jsou hmotné a my je vnímáme jako neživé, to je naše definice.

Ale já myslím samotné nic.
To nemusí mít princip...

Nezabije nikoli proto, že je respektuje, ale proto, že nemá zatím důvod, zvykl si být částečně obklopem dalšími lidmi...

Uskupení lidí je výhodné z civilizačních a biologických principů...

21.05.2009 - 22:23 | Filtr

Georgius » katkaštír

Vznikl jako vyjímka potvrzující pravidlo... :3:

Pravdu má každý svou, ale skutečnost může být zcela jiná... :4:

21.05.2009 - 22:37 | Filtr

Ameliee » Georgius

Vnímání života jako proměny něčeho v něco...stále to je o té transformaci, která probíhá na všech úrovních...

taky mám své páč a onehdá ráda :6:

21.05.2009 - 22:51 | Filtr

Georgius » e.s.o.rimmer

Možná za tisíc let budem už velmi propojeni.

Bude více telepatie, pouze pohled na člověka nám ho zcela odhalí (po stránce charakteru,...),...

Nebude už jednotlivé myšlení, ale myšlení univerzální (neboli společné).

Toť Jiříkovo vidění... :4:

21.05.2009 - 22:54 | Filtr

Ameliee » Georgius

mně se tohle vidění od Jiříka líbí...hernajz, já jsem nenapravitelnej idealista :39:

21.05.2009 - 22:56 | Filtr

Georgius » Ameliee

Jo, jo, ideály a touha po něčem nám dává smysl žít.

21.05.2009 - 23:00 | Filtr

Ameliee » Georgius

Noo, jenže, pak, pokud jsou ideály...nehroutí se nám to vnímání toho, že dobré umět přijmout věci tak, jak jsou? Neidealizovat si? Přiznám se, mám v tom nějaký rozpor, na který jsem přišla teprve nedávno. :25:

Touha po něčem? Dokáže člověk žít bez touhy po čemkoli?

21.05.2009 - 23:04 | Filtr

Georgius » Ameliee

Žít bez touhy by šlo, ale život by potom nebyl okořeněný.

Ideály nemusí být nesprávné...
Takový Thomas More byl velký idealista a přitom jeho názory jsou velmi lidské a správné.

21.05.2009 - 23:09 | Filtr

Georgius » e.s.o.rimmer

Jinak také labužničím (na malých pamlscích vyplněných pepermintovou náplní a politou hořkou čokoládou). :3:

21.05.2009 - 23:10 | Filtr

Ameliee » Georgius

A není touha jen ulpívání na něčem??...jéé, kam se to dostávám... :63:

ve mně se to teď nějak bije...ale ono se to usadí...já si uvědomuju, že touhy, pokud nevycházejí jen ze sobeckosti a pudu, jsou hnacím motorem ve vývoji člověka, to ano...taky jich mám několik. :6:

Ideály (dají se vůbec hodnotit na správné a nespárvné?) - ulpívat na nich, že až jednou se vyplní, to asi není správné. Ale ta vize toho, že správné ideály mohou být motivací, to asi ano.
Ty si tedy spojuješ ideály s lidskostí a tím pádem správností?