chci se s vámi podělit o mé dojmy z tohoto filmu a záměrně jsem ho zařadila právě sem.Nejsem příznivcem historických filmů a ani těch,kde se prolévá zbytečně krev...Ale minulou sobotu jsem "náhodou"přepla právě na tento film a zjistila jsem,že jej jinak vnímám(než když jsem ho viděla kdysi),mění se můj pohled na svět...a chci se podělit o dvě zajímavé věty-1.skrze utrpení vede cesta k bohu(každý se můžem zamyslet nad tím svým utrpením,co nám chce říct)a 2.nesmíme se nechat stáhnout svými hříchy do propasti,ale musíme se vzepřít,abychom mohli splnit své pozemské úkoly(k tomu snad ani není co dodat...)Kdo jste tento film zhlédli a jaký dojem na vás udělal?
ano přes utrpení se dá poznat bůh, bohyně, energie, láska :) - nakonec dojdem k tomu že si to utrpení děláme sami - a najdeme v sobě tu skrytou sílu :)