Co když... - Diskuze a zkušenosti

LemmOny Ty se ale umíš trefit ...někdy mi to přijde skoro jako cílený rozhovor a ne diskuze na volné téma, ale nejspíš je to jen mé vlastní přílišné zaujetí nebo taky ne.

V každým případě tohle je někdy i bolestivé okecávat, takže jen stručně. Ano zažil jsem to když jsem se vrátil z anglie před půl rokem částečně i k vůli jedné dívčině, která byla přesně to, co jsi popsala, myslím jako názorný příklad toho vzájemného všeho a ničeho zároveň. Do teď jsem to tak nějak nepochopil co to tenkrát vlastně bylo a myslím že jí to tolik neranilo jako mě jestli vůbec jí to něco ...., ale už to nebolí tolik jako před tím, dalo by se říct že je mi to už docela putna, bylo to pro mě zatím nejhorší citové peklo z nešťastné lásky. Moc se nerozdávám a ani nenabízím, protože si ani toho moc neberu a mé city dusím celý život, tak nějak už skoro podvědomě a docela jsem si na to už zvykl, stejně jako na to, že nemůžu vědět všechno Takže se stalo a od tý doby jsem jí radši neviděl, protože nevím co by to se mnou udělalo. Postupem času to vyprchává, dá se říct že už téměř vyprchalo uplně do ztracena, jelikož se mi stále nabízí to, že to vlastně byla jen má utkvělá představa a nejeden člověk mě tak nějak usvědčil, že to tak ani být nemělo a s ní jsem neměl nic společného ...jenže někdy a už opravdu dost vzácně tam někde v hloubce nejhlubšího citu, někde v srdci bo v hlavě bo kde přesně, někde tam pořád je ale to je to, co tě tak nějak otupuje a dělá odolnější k tomu dalšímu pokračování někde uplně jinde. Pamatuj si, že tak jak miluješ je aktuální a to jak hodně to pustíš neúmyslně, myslím do jaké hloubky a jako silou, ti tak nějak posouvá citové hranice, ale zároveň tě dělá odolnější vůči intenzivním náhodným pocitům a falešným představám, zkrátka a dobře stáváš se otupělejší a už nikdy nejsi tolik zamilovaná jako poprvé Láska a cit vytvořený nebo spíš získaný z pocitových prožitků je nejvzácnější jedna strana mince bytí a nemělo by se s ní plýtvat a zároveň se s ní nesmí šetřit pro vlastní dobro ...a pak se v tom má někdo vyznat viď .njn se nedá nic dělat víme jak na to, ale pak když to přijde neumíme se ubránit a přemýšlet, jelikož cit je v tu chvíli silnější než rozum.

ži.va » LemmOny děkuju Lemmy...za tvůj příběh a otevřenost, ještě že vás tu s Nunou mám...a ještě tulačkou...
docela mě dorazila věta:"Takže se stalo a od tý doby jsem jí radši neviděl, protože nevím co by to se mnou udělalo."...to je právě ten kámen úrazu...myslet si můžeš cokoli, jak jsi z toho venku, ale pak přijde setkání a...je to víš kde....
Vůbec mě nenanapadlo zlato, že bys mohl mít podobný problém jako popisuju...a nevím, co na to říci, snad jen...buď svůj...přeji ti, ať jsi z toho brzy venku úplně, pokud je to i tvé přání...
a Děkuji za úvahu a za názor zase z trochu jiné strany kopce, i když tolik podobné té mojí...

Artep » LemmOny hoj citrónku , myslím, že neděláš dobře právě to, že to děvče nepotkáváš tak se s tím tak brzy nevyrovnáš a budeš to mít pořád vzadu v hlavě a bude ti to neustále dělat mlhu v myšlenkách a pocitech!! Ono to přebolí,protože to je tím odstupem dnů a týdnů u tebe i měsíců, ale není to ta nejlepší cesta!!