Ach ta žárlivost...

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Láska a vztahy > Detail diskuze

04.04.2009 - 20:31

Vrie

Ach ta žárlivost...

Milí najdisáci. Mám takový menší problém. Vlastně je to asi blbost ale nějak se s tím nemůžu "porvat". Tím problémem je má žárlivost. Ne na partnera, jelikož toho zatím nemám. Žárlím na kamarádky. Ve třídě mám dvě opravdu dobré kamarádky, které mám moc ráda. Jsem schopna jim hodně odpustit a hodně pro ně udělat. Jenže když se ty dvě spolu třeba jen baví, začínám žálit. Abyste rozuměli - nedělám žárlivé scény nebo něco takového. Naopak. Snažím se jim to přát - vždyť si taky potřebují jen tak spolu pokecat. Ale té žárlivosti se prostě nedokážu zbavit a bohužel se ta bolest z žárlivosti (a žárlivost umí opravdu bolet) přenáší do mého chování k nim. Třeba tak, že jednám zbytečně citlivě na to, co mi řeknou či udělají. Nevím co s tou žárlivostí dělat. Vždyť tím přicházím o spoustu krásných chvil a ubližuju tím okolí. Mám tu žárlivost v sobě prostě nějak potlačit? Nebo proti ní vůbec nebojovat? Co myslíte vy?

Řazení:

04.04.2009 - 20:36 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele The Experimentalist, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Rozhodne ji nepotlacuj, pokud nechces mit v budoucnu problemy... Kdyz to na Tebe prijde, proste se nekolikrat z hluboka nadechni, a nemysli pri tom na nic... A potom si zkus rychle najit neco jineho, co odvede Tvou pozornost, a zamestna mysl... Kdy se Ti to stava, a co pri tom v tom okamziku citis? Neco z minula nebo nejake obavy z budoucnosti? Tak ci tak si uvedom, ze kazda ma plne pravo chovat se tak, jak to citi/jak chce, bez toho, ze by se Ti musela jakkoli zpovidat, nebo Ti neco vysvetlovat... Takze se nauc prijimat pravo kazdeho na vlastni rozhodnuti, chovani, apod...

04.04.2009 - 20:41 | Filtr

Vrie » The Experimentalist

Tak třeba když jsem je viděla jak se jedna druhé opírala o rameno, tak na mě přišla jakási bolest odněkud z nitra. Možná strach že budou chtít být jen spolu a že je ztratím... Ale tenhle pocit je neoprávněný jelikož mám s oběma pěkný vztah.

04.04.2009 - 20:47 | Filtr

Vrie » The Experimentalist

Jak tak přemýšlím... Asi máš pravdu já mám nejspíš opravdu potřebu s nima manipulovat. Vlastnit je. Děkuju za názor. Pomohl mi podívat se na věc z jiného pohledu.

04.04.2009 - 20:52 | Filtr

Najdise.cz » Vrie

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele The Experimentalist, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

To je o cviku... Dej si cas a jim i sobe doprej svobodu, a laskyplny a mirumilovny vztah... Nebudes mit nikde zadne spatne pocity, zadne zdravotni problemy, a obe si je udrzis... Pokud se mas dostatecne sama rada, nepotrebujes dalsi lidi, aby Te chvalili, a utvrzovaly v necem falesnem... :17:

04.04.2009 - 20:54 | Filtr

player » Vrie

Auauau.
Tady se blbě radí.Máš v duši touhu druhého bez pardónu vlastnit.
A to ti bohužel bude znepříjemňovat žití.
Ale někdy se z toho dá vyrůst-taková ta potřeba být ve středu zájmu.
Auauau.

04.04.2009 - 21:00 | Filtr

růžička

podle sebe soudím sebe a muži to tak dělají

04.04.2009 - 21:02 | Filtr

Světluška 77

Já bych zase zvolila jinou metodu. :17:

Pokud jsou ti obě velmi blízké a ty na ně žárlíš,zkus tohl.Ale jen v případě,že jsi uvnitř dost silná.Mohlo by ti to možná trošku poranit city.
Ale co bych zkusila a co je z mého pohledu osvědčená metoda je to,že bych k nim oběma přšla a v klidu v průběhu řeči jim řekla,co a jak cítím(o té žárlivosti).
Pak se ale připrav na různé reakce.Bud to přijmou a budou tě brát v potaz a nebo se z nich vykubou potvůrky...A hlavně tím zjistíš,jak dalece jsou ony k tobě upřímné a jaké to kamarádství vlastně je. :17:

Tím však neříkám,že by ti The Experimentalist
radil nějak špatně.... :17:

04.04.2009 - 21:09 | Filtr

player » Světluška 77

To ne.To odhalí její sebestřednost a budou si o ní myslet,že je blázen.

04.04.2009 - 21:10 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele piháček, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

ahoj..
koukám,že Ti je 14let-tak se tím moc netrap,je to normální v Tvém věku..chceš mít také důvěrný vztah a být pro druhé nepostradatelná,tím jsme si prošli každý,tedy si to myslím..
Měla jsem nyní v práci menší konflikt-tedy také žárlení..
Dělám mistrovou v dílně a jedna má kolegyňka si vzala do hlavy,že ji nemám asi ráda,protože ji tolik nechválím jako ty druhé...a to je holkám 50let.Nemohla jsem ji to vysvětlit asi 20minut,že to není pravda a že je mám ráda všechny,pak to pochopila a hned byla veselejší,spadl mi kámen ze srdce a jí také...
Žárlivost je prostě prevít...
Podle toho,jaký máte vztah s kámoškama,asi bych zkusila to co Ti radí Kopretinka,uleví se Ti,ale musíš se umět zasmát sama sobě,jinak Tě to ještě více raní...máš na to?
držíím palce :15:

04.04.2009 - 21:10 | Filtr

Světluška 77 » player

Leší být odhalen a být za blázna než se trápit

04.04.2009 - 21:14 | Filtr

Světluška 77 » player

Já si prostě myslím,že je dobrý o tom mluvit.Protože se hodně vysvětlí a taky odhalí.A to znám z vlastní zkušenosti,páč jsem bývala stejná jako ona.A nestydím se za to,to sem napsat.Jen zkušenosti ji k tomu dovedou a taky komunikace o tom,co cítí.

04.04.2009 - 21:17 | Filtr

player » Světluška 77

Je to bejčice.Já býval takovej vůdce stáda taky,ale časem mě to přešlo.Pravda,do dneška mi přidělují funkce :3:

.Ale nechodil bych za nima:hele,koukejte mě jednoznačně nevynechávat,protože mě to uvnitř žere a chci vás pro sebe.To je takový divný.Nevim,no.

04.04.2009 - 21:25 | Filtr

Světluška 77 » player

Tady vůbec nejde o vůdcovství a nebo jaké je znamení.Tady jde o to,co cítí tam uvnitř.To je důležitý.Ale pořád je to lepší,než se cítit tak,jak se cítí.
Jde přeci o ní.Jak jí asi bude,když to v sobě bude potlačovat.Jen to v ní poroste.Proč by ji mělo zajímat,co si kdo o ní myslí?Vždyt pokud jsou to opravdové kamarádky,tak ji vynechávat nebudou.Pokud za nic nestojí,tak ji k sobě nepustí.

V tom případě jsem asi divná,protože já řeknu všechno,co se mi nelíbí.Jooo je jasný,že záleží na podání.

Kdyby jsi mi to řekl formulací,co jsi napsal,asi bych se tě pak nevšímala ještě víc...jde tady doopravdy o podání.

04.04.2009 - 21:29 | Filtr

Vrie » Světluška 77

No nevim nevim jestli bych dokázala za nimi jít ve chvíli kdy žárlím. Na to bych odvahu asi nesebrala. Ale jednou to na mě jedna kámoška (se kterou se znám dýl) poznala a já musela s pravdou ven. Říkala že ji to mrzí za mě, že mi chce pomoct. Ale já tuším, že tohle si musím překonat sama v sobě. Nicméně ta podpora od ní mě moc potěšila. Vím že mi nechtějí záměrně ubližovat. Na druhou stranu spolu nemůžeme být každou minutu. Někdy si připadám jako malé dítě, které se o hračku začne zajímat až když mu ji seberou. :4:

04.04.2009 - 21:33 | Filtr

The Phantom

hmm já taky děsně žárlím,třeba svou nej kámošku jsem milovala a kdykoliv mi psala že jde ven s těma a těma klukama zuřivě jsem žárlila a toužila tty její nápadníky zabít,nebo když jsem viděla fotky na kterych byla vyfocená s kámoškou a objímali se nebo si dali pusu,tak jsem žárlila že,,no jí pusu dává,ju objímá,a mně ne,proč doprdele´´á bolelo mně srdce a tajně jsem ve tmě plakala :24:

nebo žárlím když vidím Céline v objetí manžela,a truchlím proč je její manžel on a né já,proč jsem tady a né tam?! :9:

srdcervoucí...

04.04.2009 - 21:43 | Filtr

Světluška 77 » Vrie

Zlatíčko a kolik kamarádek potřebuješ mít okolo sebe?Vždyt ta,co to na tobě poznala a co tě podpořila,ta stojí za pravé přátelství.Proč se na ní nesoustředíš a nekamarádíš třeba jen s ní.
Jasně že se s tím budeš muset poprat sama.
Napsala jsem ti jen jednu z variant.Neříkám,že to máš udělat.Sama sebe se ptej,co pro tebe bude nejlepší. :17:

Přeji ti hodně síly,aby jsi to zvládla :27:

05.04.2009 - 13:05 | Filtr

bojka-new

Víc si věř ve všem a to je postata všeho i žárlení jak ve vztahu nebo v životě vůbec.Já si v mládí taky často brala věci co řekly mé kamarádky a žárlila jsem třeba na to že spolu kamarádily a semnou moc né.Jsi vnímavá a citlivá.Vše zvládneš holka :15:

05.04.2009 - 13:41 | Filtr

Vrie

Děkuji všem za odpovědi. Moc mi pomohlo podívat se na věc z pohledu jiné osoby. Myslím, že už to, že jsem si spoustu věcí uvědomila je krokem vpřed. Přiznávám, že mi bylo trošku úzko když jsem tuto diskusi psala. Nevěděla jsem jak zareagujete, protože mi to opravdu připadá jako hloupost (ač na takových "hloupostech" asi ten život stojí). Vaše odpovědi mě moc potěšily. Člověk má tak pocit, že na tom světě není sám. :3: