Malá úvaha - Diskuze a zkušenosti

Setkávám se s názory,že jsou dnes ženy málo ženské. Důsledkem toho je i to,že / i tady/ je plno těch,které jsou samy,bez partnera. Muži se nás bojí,svými projevy a chováním je odrazujeme, nebo se na nás lepí všelijaké podivné existence. Mnoho žen je dlouho samo, nebo naopak jdou z jednoho vztahu do druhého a žádný je nedovede naplnit. Divný fenomén,divné doby. Když se nad tím zamyslím,vidím důvod. Rozvede li se žena, zůstane sama s dětmi,musí ,zákonitě prostě musí přejmout roli muže. Musí jít do práce,zajistit rodinu po finanční stránce,musí se naučit mužské práce,musí ve výchově zastoupit roli otce. Ať chceme nebo ne a ať se nám to líbí nebo ne. Musí být soběstačnější,samostatnější,pracovitější – nikdo se jí neptá,jestli chce nebo ne, jestli to dělá ráda nebo ne,prostě jí nic jiného nezbývá. Potýkajíc se s problémy,které dřív řešit vůbec nemusela, nebo je mohla řešit s milovaným člověkem po boku, stává se tvrdší,praktičtější,realističtější – a také cyničtější a skeptičtější. Tím,jak tvrdě působí,samozřejmě není pro muže nijak atraktivní, každý si řekne“ Tahle vlastně chlapa nepotřebuje“. Nikdo už nepřemýšlí o tom,že do téhle pozice byla vlastně vhozena násilně a to,že se jí přizpůsobila a zvládla ji,by jí mělo být jen ke cti. Ale je chyba myslet si,že taková žena muže nepotřebuje vůbec. Určitě ano a dost možná ještě víc,než kterákoliv jiná. Protože i my toho máme někdy „plný zuby“. Děláme něco,co vlastně dělat nechceme, co je proti přírodě,ale děláme to proto,abychom přežily my i naše mláďata. Je to únavné a zcela jistě si přejeme aby se taky někdy pro změnu někdo staral o nás,abychom nemusely řešit všechno to,co řešíme,abychom měly v někom oporu,pomoc a pochopení. Tahle situace samozřejmě může nastat i opačná – i muž se může ocitnout v roli táty a mámy a muže a ženy zároveň. Kupodivu o takovém muži se neříká,že je zženštilý,ale to je pro společnost „borec“,který zvládne něco takového,jako starat se sám o rodinu. Paradox že? Přitom procento těhle mužů proti procentu žen samoživitelek je minimální. Taky vám to přijde kapku nefér? Mám před očima všechny ty tatínky,jak prchají od svých žen do náručí mladých milenek a zažívají pocity štěstí,zatímco jejich zákonitá polovička doma bojuje s rozbitým lustrem, školními úkoly a rajskou. A jsou to přesně ti,kteří pak ženu „odsoudí“ za to,že je málo ženská.