Věříte na osud? Myslíte, že to co se má stát, tak že se časem stane?
Já mám takovou milou příhodu ze života. Jako dítě jsem s bratrem jezdívala k babičce na prázdniny. K té naší babičce se chodili hrát k bratrovi další dva kluci. Jak člověk stárne, tak se mu mění své priority... no a znáte to, prostě zapomínáme ( i když bychom vůbec neměli)- na své známé a přátele... No a to se stalo i mne. Asi po deseti letech jsem toho jednoho kamaráda potkala na internetovém chatu a zprvu jsem ho vůbec nepoznala, lidé se rychle mění :-).