Vrácen spím, kdež jaro, vím...V pustém nebi, bez mráčků (?!?),pod hranicí splavu, stojím a spím.Prsty běžím po skalách, snažíc zadržet ten proud...Nevědíc snad, když se probudím, proti proudu času smím.Strmé skály, mělké dno,vidíc horizont krajní,za letu donucen, změnit soutok bez kompasu...Toť vše co snad vím.